Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autor Rumcajse či víly Amálky se narodil právě před sto lety

  10:44aktualizováno  10:44
Václav Čtvrtek obohatil českou pohádku postavičkami dobrosrdečného loupežníka Rumcajse či dvou skřítků-rozumbradů Křemílka a Vochomůrky. Spisovatel, jehož dílo především díky televizním večerníčkům poznávají stále nové generace dětí, se narodil před sto lety, 4. dubna 1911.

O loupežníku Rumcajsovi | foto: Česká televize

Václav Čtvrtek

Jemný humor, smysl pro spravedlnost a neopakovatelná hra s českým jazykem, to jsou atributy vlastní světu spisovatele, jenž se řadí k moderním pokračovatelům klasiků české pohádky. Předobraz asi nejznámějšího Čtvrtkova pohádkového hrdiny, původně jičínského ševce a z donucení loupežníka Rumcajse, lze nalézt již v autorově krátké povídce z roku 1946.

Rumcajs z lesa Řáholce, jak jej znají děti dnes, se objevil o dvacet let později na stránkách dětského časopisu Mateřídouška. Největší proslulost však postava získala po roce 1967, kdy se na obrazovce Československé televize objevil v televizním Večerníčku animovaný seriál s loupežníkovými příhodami. O tři roky později vyšla první knížka (Rumcajs, 1970).

O loupežníku Rumcajsovi

O loupežníku Rumcajsovi

Výtvarnou podobu dal pohádkové postavě malíř a ilustrátor Radek Pilař, hlas Rumcajsovi propůjčil herec Karel Höger a po něm Eduard Cupák. Podobné štěstí na vynikající interprety měly i další Čtvrtkovy postavičky. Třeba Křemílek s Vochomůrkou, jejichž příhody z "mechu a kapradí" namluvila pro televizi Jiřina Bohdalová, či Víla Amálka hovořící hlasem Jiřího Hrzána. Na jejich popularitě se podíleli i výtvarníci Zdeněk Smetana, Zdeněk Miler a další.

Václav Čtvrtek (původním jménem Václav Cafourek) se narodil v rodině pražského úředníka, první dětská léta však prožil u dědečka v Jičíně. Právě z vyprávění prarodičů a z dlouhých procházek po okolí malebného města v Českém ráji později čerpal své náměty. V Praze absolvoval reálné gymnázium a krátce studoval práva. Od roku 1933 působil jako úředník na finančních úřadech v Chebu a poté v Praze. Tehdy také napsal svůj první humoristický román Whitehors a dítě s pihou (1940).

O makové panence

O makové panence

Po druhé světové válce začal přispívat do dětských časopisů Sedmihlásek, Mateřídouška, Brouček, Ohníček, Pionýr a Pionýrské noviny a v roce 1949 nastoupil jako dramaturg v Československém rozhlase, kde později vedl vysílání pro děti a mládež. Podílel se třeba na přípravě pořadu s pohádkami na dobrou noc Hajaja.

Od roku 1960 se věnoval výhradně spisovatelské práci, jejímž výsledkem je na 70 knih především pro děti a mládež. Největší ohlas získaly kromě příběhů o loupežníku Rumcajsovi nebo lesních skřítcích (Pohádky z mechu a kapradí, 1970) pohádkové knihy O makové panence a motýlu Emanuelovi (1970), Vodník Česílko (1970) či O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979).

Pohádky z mechu a kapradí

Pohádky z mechu a kapradí

Živost postav a dobře odposlouchaná dětská řeč zaznívá ve Čtvrtkově klukovském románu My tři a pes z Pětipes (1958) nebo v dívčím románku Malá letní romance (1966). Psal i větší povídky ze současnosti s pohádkovými motivy (Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka, 1976), s prvky sci-fi pracoval v románu pro mládež Chlapec s prakem (1961). Výjimečně se utíkal i k textům pro dospělé jako byly jeho Nezbedné pověsti (1977).

S televizí spolupracoval Čtvrtek od druhé poloviny 50. let. Animovaný seriál o Rumcajsovi se poprvé vysílal v listopadu 1967 a téměř okamžitě zaznamenal fenomenální úspěch. V následujících šestnácti letech vzniklo 52 epizod, seriál převzalo na 30 zahraničních televizí. V současné době první řadu v dokolorované a zrekonstruované verzi znovu vysílá Česká televize.

Říkání o víle Amálce

Říkání o víle Amálce

Podle Čtvrtkova námětu televize připravila i další večerníčky či seriál Vepřík a kůzle. Kromě knižních vydání a televizní podoby vyšla Čtvrtkova díla také na zvukových nosičích, některá se dočkala filmového a divadelního zpracování.

Hrdinové jeho pohádek se objevili i na poštovních známkách. Odkaz spisovatele Václav Čtvrtka, jenž zemřel 6. listopadu 1976, si vzalo za svůj město Jičín, kde se již 20 let pořádá oblíbený festival Jičín – město pohádky. Literát byl jmenován čestným občanem města, v Jičíně má i své náměstí.

Václav Čtvrtek dvakrát ovdověl, potřetí se oženil několik let před svou smrtí. Vážná nemoc, jíž sám čelil, mu z jeho blízkých vzala i syna. Dcera a vnuk s rodinou žijí v zahraničí.

Který z nejslavnějších večerníčků podle námětů Václava Čtvrtka máte nejraději?

celkem hlasů: 19627

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 25. dubna 2011. Anketa je uzavřena.

Pohádky z mechu a kapradí 5055
O loupežníku Rumcajsovi 5011
Říkání o víle Amálce 4803
O makové panence 4758
Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Jáchym Topol
Jáchym Topol, Věra Machoninová či Petr Zuska dostali výroční ceny

Státní cenu za literaturu si z nedělního ceremoniálu odnesl Jáchym Topol, za překladatelské dílo připadla in memoriam Evě Kondrysové. Současně byly uděleny...  celý článek

Haruki Murakami
RECENZE: Nový Murakami vystačí jen na půl hodiny, přesto je skvělý

Japonskému spisovateli Harukimu Murakamimu vychází v Odeonu další ilustrovaná povídka. Nese název Birthday Girl a přečtete ji za půl hodiny.  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.