Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autor budoucího filmu roku Radim Špaček: Hltal jsem Majora Zemana

Exkluzivně   13:36aktualizováno  13:36
O filmu Pouta režiséra Radima Špačka se už pár měsíců mluví jako o události roku. A to má premiéru až 4. února. Čím to? Silné téma, mrazivě přímé zpracování, neokoukané tváře herců, již navíc skutečně umějí hrát.

A také zkušenost, kterou s hrdiny téhle sondy do šedé tísně normalizačních let může stále ještě velká část z nás živě sdílet. Přitom ho natočil režisér, kterému v té době bylo sotva deset.

Pouta se odehrávají v 80. letech minulého století. Jak jste je prožíval                                                                                                    V roce 1982 mi bylo devět let, bydleli jsme na pražském sídlišti a už jsem pomalu začal vnímat klasickou schizofrenii doby, kdy se jiné řeči vedly doma a jiné ve škole. Byl jsem úspěšně masírován dobovou propagandou, nadšeně hltal majora Zemana a nevěřil spolužákům, že Prahu kdysi sovětské tanky nejen osvobodily, ale i okupovaly. Z Dismanova rozhlasového souboru, kam jsem chodil, vyhodili kamarádku, jejíž máma byla mluvčí Charty (což byla ovšem v naší dětské fantazii tajná policie proti Husákovi) a já jsem byl smířen s tím, že nikdy neuvidím moře a nikdy nebudeme mít barevnou telku.

Proč jste se k té době vrátil filmem?                                                    Soudím, že zejména ten pocit smíření se s podmínkami, ve kterých jsme žili, to, že jsme tu nenormálnost vnímali jako normalitu a že ty komunistické symboly a hesla nikoho nevyváděly z míry, že je všichni brali jako přirozenou součást okolí, nás vedlo k tomuto poněkud dietnímu přístupu a pokusili jsme se jistou tísnivost té doby vyjádřit jinými vizuálními prostředky.

Realizaci filmu předcházely rok a půl trvající castingy. Jak probíhaly?
Bylo to vyčerpávající, ale velmi příjemné. Studoval jsem kdysi herectví, jsem komunikativní extrovertní člověk a rád se seznamuju s novými lidmi, takže jsem byl jako ryba ve vodě. Za den jsem se seznámil s patnácti, dvaceti herci a herečkami, případně pokecal se starými známými. Hovořili jsme nejen o chystaném filmu, ale i o osobním a profesním životě jednotlivých adeptů, pak jsme si společně sehráli několik etud na motivy konkrétních scén. Herci castingy nijak nemilují, je to někdy i dost ponižující, ale i když jsem večer už padal na hubu, snažil jsem se, aby na to alespoň nevzpomínali s hořkostí.

Všechny své předešlé filmy jste nejen režíroval, ale byl jste i autorem scénáře. Producent Pout za vámi přišel s hotovým textem Ondřeje Štindla. Váhal jste, zda nabídku přijmout?
Neváhal jsem ani vteřinu. U těch předchozích filmů jsem byl scenáristou spíše z donucení - psaní mi nejde a ani mě to nebaví. Už dlouho jsem ale tušil, že musím časem narazit na poutavý text, který mě dostane a bude zfilmovatelný. Stalo se. Se scénářem souzním v jeho přímočarosti, důrazu na věrohodnost, ale zároveň nejednoznačnost charakterů postav. Oslovila mě i ta poněkud stísněná atmosféra, která ke každému thrilleru patří.

Pouta jsou hotová, cítíte úlevu, očekávání nebo pochybnosti?
Přestože jsme si jisti, že jsme nic neodbyli a k celému filmu přistupovali co nejpoctivěji, jisté napjaté očekávání přece jen cítím. Zejména jsem zvědav, jak Pouta zarezonují v té části publika, která už dlouho volá po filmu nerozplizlém žánrově ani výpovědí či řekněme filmu, který nehraje na retro strunu a zároveň má ambice vztahovat se k minulosti jinak než smířlivě.

Autor:



Nejčtenější

Nečekaně zemřela Dolores O'Riordanová, nezaměnitelný hlas Cranberries

Zpěvačka Dolores O'Riordanová na pražském koncertu kapely The Cranberries

Hlavní tvář irské skupiny Cranberries Dolores O'Riordanová náhle zemřela ve věku 46 let. Zpěvačku našli v hotelovém...

PRVNÍ DOJMY: Pat a Mat, Vetchý a Donutil. A konec rudých iluzí

Hrdinové filmu Můj strýček Archimedes

Ač točí v obou zemích, tvrdí, že do rodného Řecka jezdí žít, kdežto do své druhé vlasti, do Česka, spíš pracovat. I...



Tragicky zesnulému herci Jakubu Zedníčkovi aplaudoval ve stoje plný sál

S hercem Jakubem Zedníčkem, který tragicky zemřel při dopravní nehodě, se do...

Rodina, přátelé a kolegové se ve čtvrtek přišli do Městského divadla Brno rozloučit s mladým hercem Jakubem Zedníčkem,...

RECENZE: Veselé díky za Dabing Street, kde z vulgarit vytaví poezii

Tereza Voříšková v seriálu Dabing Street

Comeback, Okresní přebor, Čtvrtá hvězda - a teď Dabing Street. V důstojně vážném roce „osmičkových“ výročí tvoří seriál...

Zemřel hudební publicista Vojtěch Lindaur. Do Prahy tajně přivezl Nico

Hudební publicista Vojtěch Lindaur na snímku z roku 2011

Ve věku šedesáti let po dlouhé nemoci zemřel hudební publicista Vojtěch Lindaur. V říjnu 1985 do Československa tajně...

Další z rubriky

RECENZE: Na pět let od důchodu se pere obstojně. Neeson řádí ve vlaku

Liam Neeson ve filmu Cizinec ve vlaku

Ve filmu Non-Stop odhaloval Liam Neeson vraždícího vyděrače v letadle, nyní v Cizinci ve vlaku dělá prakticky totéž a...

TELEVIZIONÁŘ: Být, či nebýt? Otázka zrozená pro komedii s Cumberbatchem

Judi Denchová, Tim Minchin, Harriet Walter, princ Charles, David Tennant, Paapa...

Jestliže znavený smrtelník zahlédne v sobotním programu slovo „pocta“, zpravidla rychle prchá k nevázanějším pořadům.

VIDEO: Přichází Já, Tonya. Krasobruslařka, která napadla soupeřku

Trailer k filmu Já, Tonya

Životopisný příběh Já, Tonya, který do našich kin přijde 1. března, označují distributoři za „černočernou komedii“. S...

Najdete na iDNES.cz