Říká se, že skutečně slavný je jen ten, kdo se ve své kreslené verzi objeví v seriálu Simpsonovi. Co se týká filozofie, mohou si stoupenci ruskoamerické autorky Ayn Randové oddechnout. Simpsonovými prošla jako velká inspirace, pojmenovali po ní dokonalou školku, v níž panují přísně racionální pravidla a mimo jiné i zákaz dudlíků.
České vydání knihy Atlasova vzpoura
Ač byli tvůrci nemilosrdně ironičtí, postoje Randové vystihli dokonale. Včetně obrázkového hesla Pomáhat je na nic. Randová totiž mimo jiné odsuzovala altruismus jako falešný a nepraktický.
Nebyla jen filozofkou, považovala se spíš za spisovatelku, do svého beletristického díla vtělila všechny své světonázory. Její kultovní knihu Atlasova vzpoura v délce 1 112 stran teď česky vydává Argo ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán.
Randová přemýšlela o napsání Atlasovy vzpoury minimálně od roku 1945, kdy si do svých poznámek poprvé zapsala motiv příběhu, jenž se měl jmenovat Stávka. Právě o stávku jde, ovšem o stávku nikoli pracujícího lidu, nýbrž hybatelů společenského dění: co by se stalo, kdyby přestali pracovat podnikatelé, byznysmeni, vědci, umělci, vynálezci, kreativci? Tedy menšina tahounů, novodobí Atlasové, kteří nesou na ramenou tíhu zeměkoule, ti, kteří ji roztáčejí?
Sága rodu železničářů
Dystopický román se odehrává v paralelních Spojených státech a pomocí sci-fi, detektivky i milostného příběhu ukazuje, jak rychle by to šlo se světem z kopce. Atlasova vzpoura vyšla nakonec až v roce 1957 a dodnes se jí prodalo přes třicet milionů výtisků ve dvaceti jazycích. Proslulé nakladatelství Random House ji roku 1998 zařadilo mezi nejdůležitější knihy 20. století. Přestože kritikové z řad literárních vědců i někteří ekonomové román zatratili, američtí čtenáři se pro obří epos ze železničního prostředí nadchli.
Ve zkratce: rodinná sága se točí kolem snahy zachránit před krachem podnik, který jako jeden z posledních zůstal v soukromých rukou. Pomoci má speciální lehká, tvrdá a levná slitina, vynález nedozírného významu. Jenže v téměř komunisticky fungujícím světě nemá skoro nikdo na použití slitiny ani na záchraně železnice zájem.
Ayn Randová založila filozofický směr zvaný objektivismus. Jeho pilířem je mimo jiné i etický egoismus, tedy nutnost hledět předně na své zájmy a vyhnout se tak lákavému sebeobětování. A také důraz na rozum jako jediný nástroj poznání.
Randová a její pokračovatelé tvrdě kritizují mysticismy všeho druhu a zejména levicově orientované kolektivismy. Dobře to vystihuje promluva, již pronáší v druhé části Atlasovy vzpoury jeden z hrdinů: „Dokud si neuvědomíte, že peníze jsou kořenem všeho dobra, budete si pod sebou dál podřezávat větev. Pokud přestanou být nástrojem lidské spolupráce peníze, stanou se jedni nástrojem druhých. Buď krev, bič a zbraně – nebo dolary. Vyberte si, jinou možnost nemáte,“ říká v reakci na rozšířený názor, že peníze jsou kořenem všeho zla. Ne nadarmo si kniha vysloužila přezdívku nejpravicovější román světa.
Román jako manifest
Atlasova vzpoura je komplikovaným příběhem, jenž by měl být čten spíš jako propracovaný manifest. A nevyhnul se extrémním hodnocením: zastánci Randové vyzdvihují knihu jako pronikavou vizi, v níž autorka předpověděla i současnou krizi, odpůrci tvrdí, že právě její „asociální“ objektivismus postavený na prospěchu mocné menšiny krizi způsobil.
Masové rozšíření románu i fakt, že jeho velkým a hlasitým obdivovatelem byl třeba Ronald Reagan, se podle nich staly pro americkou společnost jakousi omluvou pro zištné jednání. Otázkou však je, zda Randová mohla před více než půlstoletím tušit, jací budou dnešní bankéři. Ti, kteří měli v jejím světě stávkovat, aby ukázali, jak jsou nepostradatelní pro chod společnosti, jsou dnes často označováni za hamižné viníky celosvětových problémů.
Jak se Randová (1905–1982) dopracovala k beletristické kritice socialismu a komunismu? Předně pocházela z Ruska, což je více než dobrá kvalifikace. Narodila se v Petrohradě, kde vystudovala historii a filozofii. Její rodině byl po revoluci zabaven veškerý majetek. Do Spojených států emigrovala v roce 1926.
Původně psala pro Hollywood a svým způsobem se tam nedávno vrátila – Atlasova vzpoura, rozdělená do tří dílů, byla před třemi lety zfilmována. U nás se nehrála.
Proti odvysílání dílu Simpsonových, jenž zobrazuje školku Ayn Randové jako místo s přísně racionálními pravidly, se ostře ohradila americká Společnost Ayn Randové. Po jeho odvysílání sdělila tvůrcům své rozčarování z toho, jak myšlenky slavné filozofky podali. Malá Maggie si totiž nenechala líbit zabavení dudlíku a v té úžasně fungující racionálně postavené školce zorganizovala vzpouru nemluvňat.
