Ve čtvrtek totiž začne natáčení kontroverzního historického thrilleru, ve kterém si Cruise zahraje strůjce nevydařeného spiknutí proti někdejšímu nacistickému Führerovi.
Film popíše akci známou pod názvem Operace Valkýra, kdy důstojník Wehrmachtu Claus Schenk von Stauffenberg položil ve vůdcově hlavním stanu na východní frontě bombu. Ta byla ale slabá a Hitlera nezabila.
Ať dá Cruise ruce pryč!
Co na snímku budí už předem rozpaky? Němečtí kritici prostě nemají radost, že snímek o zmařeném komplotu natočí Hollywood. Obavy panují zejména z věrohodnosti zpracování citlivé látky.
Trnem v oku je i Cruisova příslušnost ke Scientologické církvi. Ta je u našich západních sousedů považována za sektu a dohlíží na ni kontrarozvědka.
Odpor vůči Cruisovi vyjádřila i Stauffenbergova rodina. Nejstarší syn Berthold Cruisovi vzkázal kategorické "Ruce pryč od mého otce!"
Hollywoodský herec ale má v Německu i vlivné zastánce. Například režisér Florian Henckel von Donnersmarck, jehož snímek o východoněmecké tajné policii Stasi Životy těch druhých byl ověnčen Oscarem, ostře odsoudil postoj domácích úřadů.
Podle něj Cruisova přítomnost přináší Německu mnohem větší prestiž, než by dokázalo deset světových fotbalových šampionátů, který země pořádala minulý rok.
Pochybnosti nad chystaným snímkem odmítl i šestasedmdesátiletý herec Armin Mueller-Stahl, kterému se povedlo v Hollywoodu prorazit.
"Němečtí mravokárci jsou vždy stejní - křečovití, šosáčtí a bez potřebné trpělivosti," míní Mueller-Stahl s tím, že pokud Cruise zahraje Stauffenberga přesvědčivě, není o čem polemizovat.
Z lesa do vězení
O tom, kde konkrétně na území Německa bude režisér Bryan Singer jednotlivé scény natáčet, studia United Artists, která se kvůli projektu spojila s největším evropským studiem Babelsberg v Postupimi, zarytě mlčí.
Zatím neoficiální zdroje uvádějí, že filmaři mají namířeno do braniborského lesa, kousek od dálnice z Prahy do německé metropole, kde už rostou kulisy ze dřeva a lepenky, v nichž se budou odehrávat některé klíčové scény.
Druhým místem má pak být údajně kantýna takzvaného Columbia-Hausu blízko berlínského letiště Tempelhof - to Hitler nechal za své vlády pompézně přestavět k obrazu svému. Columbia-Haus pak od roku 1933 fungoval jako politická věznice.
Kvůli natáčení pak filmaři pronajali ve Švýcarsku dvě letadla Ju-52 z roku 1932, takzvané Junkery. Právě takovým letadlem totiž 20. července 1944, chvíli po té, co uložil do Hitlerova bunkru bombu, Stauffenberg letěl z východního Pruska do Berlína.
Definitivně jisté je zatím to, že německá vláda upřela štábu možnost natáčet na autentických místech. Tím je třeba Bendlerův blok v Berlíně, kde byli hlavní aktéři atentátu postříleni a kde nyní sídlí ministerstvo obrany.
Za tímto zákazem stojí sice i německý ministr kultury Bernd Neumann, i tak ale filmaři mohou počítat s finanční injekcí z německé státní kasy.
Německý státní filmový fond totiž na film s pracovním názvem Valkyrie uvolnil bezmála pět milionů eur. Což paradoxně respektují i Cruisovi kritici - ti se totiž nakonec shodují na tom, že šedesát let po události je vlastně dobrý čas na to, takový film natočit.
