Na Nově navíc přebíjí Českou televizi modernějším výrazem - ale právě od ní také paradoxně převzal svou slabinu, rámující sociologickou vábničku "příběhů ze života".
Pozor na banality
Samostatné uzavřené epizody mají různé autory, režiséry i herce, ze tří "kousků" však lze vyčíst společné znaky: chytré scénáře, civilní dialogy, věcný tón na hony vzdálený ufňukanému startu čtvrté řady Pojišťovny štěstí, o dalších seriálech nemluvě, dále sklon vyhýbat se jednoznačným líbivým happy endům a hlavně mimořádné herecké zázemí.
Avšak snaha najít pro každé téma sociologický rámec typu "to se často stává a může se stát i vám" zbavuje jednotlivá dramata jejich osobitosti. Zbytečně se Soukromé pasti uzavírají do škatulek podobných někdejším bakalářským historkám, v podstatě aranžovaným diváckým anekdotám - nemají to vůbec zapotřebí. Naopak, jakmile začnou zobecňovat, stávají se z nich banality, byť banality řemeslně slušné a vybavené odvahou jít do nečekaných point.
Něžný vetřelec na úvod postavil hrdinku před dilema dítě, nebo kariéra. A nejenže si řešení zvolil netradičně, navíc hned nastolil i mladistvý styl vyprávění: zcizování včetně zpovědi na kameru, dělený obraz, záběry, do kterých se vchází a zase z nich vychází, inscenovaný sen a dokonce angličtinu s českými titulky.
To už není měkce pohodlná poduška pro někdejšího "nováckého" konzumenta levných legrací. Příběh sice stavěl hodně na dialozích, ale mezi matkou a dcerou alias Libuší Šafránkovou a Tatianou Vilhelmovou zněly velmi autenticky; Vilhelmová nadto dokonale zvládla sebeironické pasáže samomluvy. A chválabohu nehrála se tu komunální "sociálka".
Fajn brigáda, jež se vysílá dnes, už bohužel tu nejpřízemnější sociální notu používá; "dočasné" prostitutce poskytuje mravní alibi ušlechtilých pohnutek. Ale naštěstí tahle studentská popelka není zase úplné neviňátko, žene ji i ctižádost a hlavně "případ" obsahuje napětí, tajemství, dramatický spád i onen opětovný, střízlivě městský podtón zahánějící moralizující nabádání i citové vydírání. Povedly se epizodní role v čele se Zuzanou Bydžovskou, jejíž zkratkovité jedovaté reakce by zasloužily minioscárka - jenže bohužel závěrečné vyznání "ze života" zase snímku prudce ubere body.
Noví hrdinové?
Láska v moll přijde na řadu až jako pátá epizoda, ale vyplatí se počkat, to je už vážně síla. Její půdorys tvoří milostný trojúhelník v pokročilém věku a ústřední válečné pole tiché bitvy dvou žen o jednoho muže představuje eutanazie.
Vilma Cibulková, Emília Vášáryová a Jiří Bartoška nabízejí herecky nevídanou, ale rozhodně ne snadnou či konejšivou podívanou. Sejdou se tu překrásný hořký cynismus a sebeironie zralého hoře z rozumu s neskonalou něhou při takřka biblickém obřadu citu či nadlidské sebezapření profesní humanity se sarkasmem, jenž zůstává poslední možnou obranou před soukromým koncem světa.
Lesbický vztah, testy otcovství, břímě viny rodičů, souboj s macechou... ani další látky Soukromých pastí neslibují oddechovou procházku růžovým sadem. Otázkou zůstává, nakolik se i dalším režisérům povede vystavět celistvé drama v šibeničním termínu - pouhých osm dní na natočení v podstatě celovečerního filmu se musí někde projevit. Nicméně jedno už se zdá jisté: až na smrtící dech starých Bakalářů někde v zátylku se Soukromé pasti vydaly na zajímavou cestu.
Jednak jsou to původní česká dramata s názorem, jednak vyměňují celou vžitou garnituru televizních hrdinů jakoby k obrazu cílové divácké skupiny Novy. Do Soukromých pastí totiž zatím upadají vesměs lidé inteligentní, aktivní, spíše městsky založení... Že by bodrý vesnický folklor figurek typu Slunce, seno, jahody... přešel z dramatické tvorby výhradně k silvestrovské dechovce?
Soukromé pasti
1., 2. a 5. příběh, režie L. Wimmerová a T. Kopáčová, hrají T. Vilhelmová, S. Nováková, V. Cibulková, J. Bartoška, E. Vášáryová, cca 60 minut, vysílá TV Nova.
Hodnocení: 70%
