Ať Nova neslaví, ať je nová

  • 7
Kdo právě procitl z dřímoty, zažil šok, jako by se vrátil v čase o dvacet let zpět. "Jedno velké údobí se končí a druhé začíná, naděje křídla rozpíná," pěl radostný sbor. Pozdravil "naši modrou planetu", zauvažoval, co "nám vzkážou ti, kdo přijdou po nás".

A také slíbil, že půjde dál „s hlavou vzpřímenou a s moudrým úsměvem“.

Ne, to nebyl někdejší sokolovský festival politické písně, to jen Nova dovedla sobotní oslavy desetiletí do finále způsobem, za nějž by si ze Sokolova vezla cenu za angažovanost.

Není důvod k oslavě

Slavit by Nova opravdu neměla, počíná si totiž jako školačka, která se na prvý vstup do společnosti nalíčí tak přehnaně, že vypadá starší než její babička Česká televize. Začalo to už středečním finálem tance Novamba.

Jednou, dvakrát, třikrát se vtíravá melodie unese, ale když se s každým příspěvkem opakuje do omrzení, kolovrátek se zasekne - a jiný nápad nebyl.

Sobotní estráda Deset let s vámi se cachtala na podobné mělčině: co jeden rok, to host, přípitek, píseň, scénka, tři hodiny v kruhu. Mohl to být stejně tak silvestr, výročí hutního průmyslu nebo vítání Evropské unie.

Tele Tele - jediný originál

Navíc listování kronikou zásluh skrývá zradu. Staví-li jen na zábavě, ukáže se totiž, že s výjimkou Tele Tele vlastně Nova nic originálního nevymyslela, pouze přetáhla do své účtárny několik stálých hvězd a další létavice včetně dorostenek popu odchovala uměle.

Jen pár statečných zmínilo Vladimíra Železného, dva výstupy - sourozenců Gondíkových a Karla Šípa - vařily z téhož hrnce hříček s názvy pořadů Novy.

Došlo na starosvětské popěvky „a vrz, a vrz, a to nám to jde“ i na mládkovskou hru Ukaž, ukaž, jak jsi blbá, rovněž založenou na názvech nováckých pořadů.

Neckář dokázal víc než továrna na legraci

Veletrh marnosti - v téže době Václav Neckář na ČT 1 předvedl, že za rok od své nemoci dokázal víc než továrna na legraci za deset let. Naštěstí Nova slibuje, že bude nová, a dva krůčky ke světové módě už učinila.

Reportážní úvody soutěže nových zpěváků Česko hledá super- star dokládají, že od dob Formanova Konkursu se na lidském sebeklamu nic nezměnilo, jen adepti slávy jsou sebevědomější a zbyteční moderátoři zdržují zbytečnými řečmi i úsměvy.

Zato porota je zdravě věcná, drsně vtipná, nemilosrdná, tím jasněji pak v hlušině trapnosti zazvoní skutečný talent. Záznamy z výběru zpěváků mohou být nakonec napínavější než souboj těch šťastných na pódiu - a přitom dokument na Novu roky nesměl.

Seriál 24 hodin má mladý švih

Mladý švih má i americký seriál 24 hodin, který Nova spustí od zítřka ve velmi solidní české verzi s Ivanem Trojanem v hlavní dabérské roli. Také thriller, jehož děj se odehrává v reálném čase neustále připomínaném časomírou, působí téměř věrně.

Začíná půlnocí, kdy se nikdo z hrdinů do postele už nedostane, a tiká vzrušením i ve scénách, kdy jsou zbraněmi protiteroristické jednotky jen počítač a telefon. Ohrožení „velké“ - pád letadla v poušti, spiknutí, atentát - se na rozděleném obrazu souběžných dějů efektně protíná s „malým“ - agentova dcera zmizí z mejdanu s podivnými výrostky.

Jistě, Superstar ani 24 hodin nenesou žádný zásadní vzkaz lidstvu, ale ani nepustoší „naši modrou planetu“ hymnou moudrých vzpřímených hlaviček nesmrtelných bavičů. Mají však nápad, řemeslo a styl - to, co se v moderní televizi cení.

Fotografie z konkursu do pořadu TV Nova Česko hledá SuperStar. (8. ledna 2004)

,