Arthur Cravan

Arthur Cravan | foto: Academia

O Apollinairovi rebel Cravan psal, že má velký pupek

  • 0
Tajemný bouřlivák Arthur Cravan, jehož uctíval Breton i Duchamp a Apollinaire ho vyzval na souboj, vyšel poprvé v češtině.

Arthur Cravan: Dílo (obálka knihy)

Kniha, kterou pro edici Europa nakladatelství Academia přeložili z francouzského originálu Michal Novotný a Jiří Pelán, se jmenuje Dílo a nese podtitul Básně, články, dopisy. Dodejme, že kromě těchto literárních kategorií přináší i obsáhlou fotografickou přílohu, řadu dokumentů, které se autora týkají, a komentované kalendárium Cravanova života.

Fingovaná smrt?

Plakát utkání Cravan-Johnson

O hodně více než stokilový a na výšku dvoumetrový boxer, který si troufl i na největší pěstní hvězdu začátku 20. století Jacka Johnsona, synovec Oscara Wildea, kterému svými extravagancemi dělal jen čest, básník a umělecký kritik, vydavatel revue Maintenant, mezi jejíž autory nepustil nikoho jiného než sebe, tajemný idol dadaistů a surrealistů.

To všechno byl Arthur Cravan, který se v roce 1918 ztratil v Mexiku a nějakou dobu poté mexická policie na břehu řeky Rio Grande del Norte zaznamenala nález mrtvoly muže, jehož popis by mohl pasovat na Cravana.

Zda skutečně šlo o muže, o jehož přednášce si spisovatel Blaise Cendrars poznamenal, že při ní „vydatně nadával publiku, a když zneuctil všechny současné umělce, vyndal z kapsy revolver a spáchal veřejnou sebevraždu,“ to už nikdo nezjistí.

Cravan (komiks)

Jeho bouřlivý život se stal před pár lety i námětem komiksu Cravan – Záhadný muž dvacátého století, který vydalo nakladatelství Dark Horse. Scenárista Mike Richardson v něm ztvárnil jednu z legend autora obestírajících. Že totiž jeho smrt byla fingovaná a že v životě a bohatém díle pokračoval pod identitou podobně mysteriózního, ale mnohem slavnějšího spisovatele B. Travena, který zemřel v Mexiku v roce 1969.

Spíš nosorožec než žirafa

Arthur Cravan

Jednou z nejznámějších Cravanových eskapád byl spor s básníkem Guillaumem Apollinairem. Ten se Cravana rozhodl dokonce vyzvat na souboj, když se v Maintenantu objevila kritika autoportrétu Apollinairovy milenky Marie Laurencinové.

Cravan, čteme v Díle, básníkovi napsal, že „nemá strach z jeho šavle“ a že „má velký pupek a podobá se víc nosorožci než žirafě, pokud jde o jeho hlavu, připomíná víc tapíra než lva a střílí spíš na supa než na čápa s dlouhým zobanem“.