Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Arnošt Lustig: Nevěřte Arabům!

  10:22aktualizováno  10:22
"Arabům nevěřím, bez ohledu na to, kdo za nimi stojí," odpověděl v dnešním rozhovoru se čtenáři iDNES spisovatel Arnošt Lustig. Otázka zněla na původ kořenu zla mezi Palestinci a Židy: "Musel byste se vrátit 3000 let dozadu, abyste viděl, že Palestinci (Filištínci) pokračují ve sporu, který už kdysi začal o Zemi na břehu Středozemního moře, zvanou Zaslíbená," odpověděl jednomu z čtenářů.

Kompletní rozhovor s Arnoštem Lustigem najdete ZDE.


"Neptal bych se, kde jsou kořeny zla, ale kde jsou hranice spravedlnosti, které jednou přestupuje jedna strana a podruhé ta druhá. Moje osobní zkušenost sahá do roku 1942, kdy jsem překročil bránu prvního koncentračního tábora, kterou šest milionů Židů a šest milionů nežidů už nikdy neopustilo z té druhé strany," připomněl jednu ze svých životních zkušeností.

A dodává: "Kořeny zla tkví v nespravedlnosti, se kterou se arabské země dívají na Izrael jako na vetřelce, na cizorodé těleso, které mezi ně nepatří. Ve skutečnosti se arabské státy jako státy narodily v minulém století. Předtím to byly roztroušené arabské kmeny, které ještě neměly tušení o svém podzemním naftovém bohatsví. Nevěřte Arabům. Pokud jde o Izrael a Židy a židy, lžou. Můj život je pro ně bezcenný, stejně jako byl pro Hitlera."

Otázky se však točily i kolem dalších témat. Co Arnošt Lustig vzkázal čtenáři, který ho prosil o radu, jakou z jeho knih číst nejdříve? "S čistým svědomím doporučím nejdříve tři a potom jednu. Jsou to Noc a naděje, Démanty noci a Dita Saxová. Nejbližší skutečnosti je Tma nemá stín, někteří čtenáři mají rádi Modlitbu pro Kateřinu Horowitzovou a moje ze všech nejmilejší je knížka, kterou jsem napsal pro svoji dceru Evu, Nemilovaná," doplnil.

A kterého českého a světového autora čte sám Arnošt Lustig nejraději? "Hemingwaye, Faulknera, Vančuru, Josefa Konráda, Thomase Manna, radši přestanu, aby to nebyla dlouhá řada". 

Nadchly ho také české filmy Musíme si pomáhat a Všichni moji blízcí. "V Čechách je spousta talentovaných lidí a rodí se tady báječní spisovatelé, báječní filmaři, báječní muzikanti, protože je to báječná země", vyznal se Arnošt Lustig.

A r n o š t   L u s t i g


Významný český spisovatel Arnošt Lustig se narodil v roce 1926 v Praze. Vychodil obecnou a částečně měšťanskou školu, kterou však musel z rasových důvodů opustit. Poté se krátce učil krejčím a obuvníkem, přišla však druhá světová válka a on postupně prošel koncentračními tábory Terezín, Osvětim a Buchenwald. Na jaře roku 1945 uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do revoluce v Praze.

Po osovobození studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd a začal se připravovat na dráhu novináře a reportéra. V roce 1948 byl vyslán do Izraele jako válečný zprvodaj v izraelsko-arabské válce. Po návratu působil jako publicista v Čs. rozhlase a v časopise Mladý svět, od roku 1960 jako scénárista ve státním filmu. Mezitím se začal prosazovat jako prozaik. Na konci 60. let byl nucen emigrovat - nejdříve žil v Izraeli, pak přesídlil do Spojených států, kde pracoval jako univerzitní profesor v oboru literatury a filmové scénáristiky.

Nyní žije střídavě v USA, kde přednáší na Americké univerzitě ve Washingtonu, a v České republice, kde učí na Literární akademii (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého). V polovině devadesátých let byl také šéfredaktorem české mutace časopisu Playboy.

Je ženatý, jeho manželka Věra Weislitzová je také spisovatelkou. Napsal několik desítek knih, mezi nimi například Noc a naděje, Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Colette, dívka z Antverp, Kamarádi, Tma nemá stín, Lea z Leewardenu a další.

Arnošt Lustig se v Praze nedávno zúčastnil konference o tvůrčím psaní, která byla první mezinárodní konferecí toho druhu v České republice. Současně je také prezidentem mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury s názvem 9 bran aneb ČR - země otevřených bran, jehož třetí ročník proběhne v Praze ve dnech 27. června až 3. července. V rámci festivalu bude v evropské premiéře uveden také film Deník Anny Frankové, v němž hraje známý herec Ben Kingsley, a jehož část se loni na jaře natáčela v Praze.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Arnošt Lustig při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Jobs Contact
Tiskař (25.000 - 32.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 25 000 - 32 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.