Fotografie Evžena Bočka, kterou nabídl redakci k recenzi jedné ze svých předchozích knih.

Fotografie Evžena Bočka, kterou nabídl redakci k recenzi jedné ze svých předchozích knih. | foto: Archiv Evžena Bočka

RECENZE: Třetí Bočkova Aristokratka je zábavná, ale už stereotypní

  • 1
Knižní pulty se v těchto týdnech obohatily o tři české tituly. Žádný z nich sice neaspiruje na knihu roku, ale za přečtení stojí všechny.

Muž, který nevrhá stín (65 %)
Pamětníci počátku devadesátých let si jistě vzpomenou na menší skandál kolem takzvané červené rtuti. Probírá se jím i Vadim Petrov v románu o tom, jak se rodil český kapitalismus a jak vznikaly bezpečnostní složky země. Do částečně autobiografické knihy – Petrov sám absolvoval ve Velké Británii kurz tajné služby MI5 – se promítají i mezinárodní události, jako byla například válka v Kuvajtu, ale těžiště je přece jenom doma.

Tedy tam, kde se tanky natírají narůžovo, kam pořád ještě sahají nenechavé prstíčky KGB a kde bývalí agenti StB zaplétají sebe i druhé do různých hrátek. Nejde však o žádnou lacinou politickou satiru, na to je Petrov příliš dobrým vypravěčem se smyslem pro ironii i sebeironii. Vydalo nakladatelství Grada.

Praha noir (80 %)
Americké nakladatelství Akashic Books vydává od roku 2003 zajímavou sérii noirových povídkových antologií. Zahájil ji Brooklyn noir a po Londýnu, Dublinu a dalších světových městech došlo na Prahu. Editor Pavel Mandys shromáždil čtrnáct povídek předních českých autorů, kteří do jednotlivých míst metropole umístili své příběhy. Někdo ryze detektivní (Michal Sýkora), jiní (Ondřej Neff) si pohráli s iracionalitou, Chaim Cigan či Kateřina Tučková se nechali inspirovat nedávnou a Petr Stančík o něco starší minulostí, Petr Šabach nebo Michaela Klevisová zabrousili spíše do psychologie.

Spolu s ostatními tak vytvořili pestrou směsici výborně napsaných a vesměs skvěle vypointovaných textů, které nakladatelství Paseka navíc dalo krásnou grafickou úpravu. V mezinárodní společnosti si chystané anglické vydání Prahy noir rozhodně ostudu neudělá.

Aristokratka na koni (70 %)
Na zámek Kostka je dopravena bílá rakev – v rámci lákání návštěvníků je připravena pro komtesu Marii, která by podle rodové tradice měla před svými dvacátými narozeninami zemřít. Ovšem Marie, jež se rovněž v duchu rodové tradice pomalu mění ve „vzteklou mrchu“, se na smrt nechystá, zvláště když její vztah s Maxem nabírá kýžené obrátky. Ve třetím díle historie trablů šlechtické rodiny, která restituovala zámek, si Evžen Boček opět půvabně utahuje z peněz chtivého hraběte, jeho ženy posedlé princeznou Dianou a samozřejmě i z knížete Schwarzenberga a Helenky Vondráčkové, ale... Pořád je to vtipné a zábavné, jenže figurky už místy působí dost stereotypně.

Nicméně autor ani tentokrát příběh neukončil. Oprávněně očekává, že čtenáři, kteří podlehli jeho humoru, si rádi počkají na čtvrtou část. Vydalo nakladatelství Druhé město.