Aragorn není tuctový král

čtvrtek 15. ledna 2004
2

Už název třetí části Pána prstenů Návrat krále napovídá, že do popředí vystoupí muž předurčený k převzetí trůnu, Aragorn čili Viggo Mortensen. Herec, jehož četným fanynkám se přezdívá „aragornky“ - na rozdíl od „legolasek“, příznivkyň elfa Legolase v podání Orlanda Blooma - zastupuje v putujícím Společenstvu prstenu lidský rod.

V Hollywoodu zase představuje zvláštní typ idolu: místo večírků pěstuje malování, fotografování, hudbu a poezii, své verše i předčítá. Ani jeho Aragorn není tuctovým králem z pohádek - spíše moderním státníkem snů. Osvícený monarcha, a navíc zatraceně přitažlivý chlap.

„Pán prstenů od herců vyžaduje, aby uměli bojovat sečnou zbraní, jezdit na koni a na kánoi, aby se naučili cizí jazyk používaný ve Středozemi a zlézali vrcholky,“ tvrdí producenti. Ale rekové Pána prstenů nevystačí jen s akčními kousky, musí být opravdu dobrými herci, což pro pětačtyřicetiletého Mortensena platí.

Aragorn prochází celým příběhem, zosobňuje i vzácný prvek milostné romance, ale klíčové postavení získává až v třetí části. Mortensen byl na tom podobně: syn Dána a Američanky v dětství procestoval kus světa, po návratu do Států studoval herectví, začínal u divadla, ale jeho první filmové roličky, například v Allenově Purpurové růži z Káhiry, byly prý nakonec vystřiženy.

Prosadil se až v Portrétu dámy coby nápadník Nicole Kidmanové a pak v Dokonalé vraždě, kde byl sokem Michaela Douglase a v roli malíře představil vlastní obrazy. Teprve Pán prstenů z něj však učinil hvězdu první třídy.

Podobně vyzrává i Aragorn, postava téměř shakesperovská. Trůn království Gondor je prázdný, zemi hrozí úpadek. Navíc se blíží Sauronovy armády zla. Jen Aragorn může ovládnutím Gondoru postavit Sauronovi do cesty překážku, ale zároveň dobře ví, že přijmout trůn znamená přijmout i moc, včetně pokušení této moci zneužít.

Je dost silný na roli dobrého panovníka i na to, aby pokušení moci odolal? Sám pochybuje nejvíce - váhající, tudíž zralý muž.

Mortensen popisuje Aragorna jako typ vůdce, jehož daru vzbuzovat důvěru si zatím není vědom ani on sám, ani okolní svět. „Podobá se Mojžíši nebo králi Artušovi,“ říká. „Jsou to lidé předurčení k vůdcovské roli svou schopností porozumět minulosti a utvářet budoucnost.“

A pro svého hrdinu má ještě jeden výklad. „Pro mě je to příběh založený na konfrontaci se smrtí, na krocích, které činíme s vědomím možné smrti nás samých i těch, které milujeme. To je podle mého názoru důvod, proč má Pán prstenů takovou odezvu.“