"Nešlo nám o barbarskou či snad punkovou Antigonu, která se postaví proti tyranovi," vysvětluje Čičvák. V činohře brněnského Národního divadla se podle něj zrodila inscenace, jež je více intelektuálním soubojem než velkým rituálním divadlem.
V hlavních rolích příběhu dívky, která oproti královskému zákazu pohřbí vlastního bratra a posléze se sama zabije, se představí Eva Novotná a Zdeněk Dvořák, jenž si zahraje Antigonina protivníka, despotického krále Kreóna.
Čičvák použil slovenský překlad Lubomíra Feldeka, jehož volné verše spolu s básníkem převedli ještě do češtiny. Vůbec nejuváděnější antická tragédie Antigona se na tuzemských jevištích po druhé světové válce objevila dvaadvacetkrát. Na půdě brněnského Národního divadla je to ve stejném období třetí nastudování.
Dramaturgyně Dora Viceníková vzpomíná na inscenaci Antigony v Divadle Husa na provázku ještě z února roku 1989: "Režisérka Eva Tálská do hlavní role obsadila Miroslava Donutila a šlo o jasně pojmenovaný komunistický režim. Chór měl dokonce vizáž policistů se štíty a obušky."
Osudový konflikt mezi křehkou dívkou a mužem, který je právě u moci, vůbec tuzemští divadelníci před rokem 1989 rádi inscenovali se silným politickým nábojem. To nyní Čičvák rázně odmítá. Nechce prý kritizovat žádnou konkrétní diktaturu či politický systém. Dramaturgyně se pro změnu spoléhá na sílu básnického slova a dramatického příběhu.
Bez falešného patosu
"Středoškolská literatura ráda uvádí, že tragédie pojednává o souboji starých a nových pořádků, které přináší tyran Kreón. Já si však nemyslím, že ve hře jde jen o ateismus a tvrdý diktát tohoto muže," míní Čičvák.
Dovolává se Antigoniných slov, která svůj čin hájí tvrzením, že přišla na zem milovat, a nikoliv nenávidět. Logiku hry vidí i ve střetu mužského racionálního myšlení a racionálního gesta Antigony, která prostě nechce upřít vlastizrádnému bratrovi právo na důstojný pohřeb. "Nechceme falešný patos. Naše hrdinka nemá jen plivat na trůn a kopat do něj kanadami," dodává Čičvák.
I tentokrát se režisér obklopil svým zavedeným týmem. Prostou scénu vytvořil Tom Ciller a herce oblékla Čičvákova dvorní autorka kostýmů Marija Havran. "Jsou prostě ve společenském, vždyť se vše točí kolem státního pohřbu," komentuje Čičvák vizuální výbavu devadesátiminutové inscenace.
Vtipkuje, že na antické tuniky při této Antigoně skutečně nepomyslel. S antickou látkou se režisér, který nedávno v Bratislavě nastudoval hru o Gustávu Husákovi a známou Schillerovu hru Úklady a láska, setkal pouze jedinkrát. Ještě při studiu na brněnské JAMU připravil jiný proslulý Sofoklův opus - Oidipa krále.
