Prahu si fotograf vybral ze dvou důvodů: jednak podle něho máme velkou fotografickou tradici v čele s Josefem Sudkem, Josefem Koudelkou a Antonínem Kratochvílem, jednak jej zaujala naše politická historie. Suau začal fotografovat východní Evropu až po pádu berlínské zdi. Tehdy ho oslovil časopis Time, aby pro něj zachycoval proměnu států přecházejících od totality ke svobodě.
"Před deseti lety jsme my fotografové ze Západu mohli svobodně pracovat v ruských továrnách, vězeních, všude. Všichni ke Spojeným státům vzhlíželi jako ke vzoru, který je může vyvést z jejich tíživé situace," vzpomíná Suau.
Výstavu i stejnojmennou knihu rozdělil autor snímků do pěti oddílů: Úvod, Otevírání se světu, Transformace, Vlastní cestou a Po deseti letech. Na začátku je komentují texty Jacquese Rupnika, Taťany Tolsté a samotného autora.
Intenzivně začal na cyklu pracovat v roce 1993, kdy se vydal do Rumunska fotografovat tvrdé podmínky života místních dělníků a rolníků. V té době se také objevily první válečné konflikty v republikách bývalého Sovětského svazu, jež autor rovněž postupně dokumentoval.
"V polovině devadesátých let se všude začala šířit hospodářská kriminalita, bývalé socialistické zdravotnictví se začalo hroutit, zavíraly se továrny a rostla nezaměstnanost. Zanedlouho jsem ale viděl každou zemi jinak. Ekonomicky i politicky. Bývalý východní blok začal být různorodý a nedalo se házet ho do jednoho pytle," uvažuje Suau.
Jako jediný společný prvek postkomunistických států vidí jejich pocit ze zklamání ze Západu. V Česku pracoval v srpnu 1997 a snažil se projet celou zemi. Z těchto záběrů jich nakonec zařadil do projektu osm. "Výstava by měla vést ke vzájemnému porozumění a k integraci v dnešním globálním světě. Mělo by to být takové zamyšlení nad posledními deseti lety, které skončily úplně jinak, než si všichni na začátku představovali," říká autor. Více než stovka fotografií bude v Praze viset do konce srpna. Její kompletní internetovou podobu naleznete ZDE.
"Před deseti lety jsme my fotografové ze Západu mohli svobodně pracovat v ruských továrnách, vězeních, všude. Všichni ke Spojeným státům vzhlíželi jako ke vzoru, který je může vyvést z jejich tíživé situace," vzpomíná Suau.
Výstavu i stejnojmennou knihu rozdělil autor snímků do pěti oddílů: Úvod, Otevírání se světu, Transformace, Vlastní cestou a Po deseti letech. Na začátku je komentují texty Jacquese Rupnika, Taťany Tolsté a samotného autora.
Intenzivně začal na cyklu pracovat v roce 1993, kdy se vydal do Rumunska fotografovat tvrdé podmínky života místních dělníků a rolníků. V té době se také objevily první válečné konflikty v republikách bývalého Sovětského svazu, jež autor rovněž postupně dokumentoval.
"V polovině devadesátých let se všude začala šířit hospodářská kriminalita, bývalé socialistické zdravotnictví se začalo hroutit, zavíraly se továrny a rostla nezaměstnanost. Zanedlouho jsem ale viděl každou zemi jinak. Ekonomicky i politicky. Bývalý východní blok začal být různorodý a nedalo se házet ho do jednoho pytle," uvažuje Suau.
Jako jediný společný prvek postkomunistických států vidí jejich pocit ze zklamání ze Západu. V Česku pracoval v srpnu 1997 a snažil se projet celou zemi. Z těchto záběrů jich nakonec zařadil do projektu osm. "Výstava by měla vést ke vzájemnému porozumění a k integraci v dnešním globálním světě. Mělo by to být takové zamyšlení nad posledními deseti lety, které skončily úplně jinak, než si všichni na začátku představovali," říká autor. Více než stovka fotografií bude v Praze viset do konce srpna. Její kompletní internetovou podobu naleznete ZDE.
 Roman, Rumunsko 1990. |
 Rozaviea, Rumunsko 1991. |
 Simbata De Sus, Rumunsko 1992. |
 Továrna v Magnitogorsku, Rusko 1992. |
 Dělník v Magnitogorsku, Rusko 1992. |
 Dělníci v Magnitogorsku, Rusko 1992. |
 Ozd, Maďarsko 1995. |
 Sajolevezd, Maďarsko 1995: Leninův bar. |
 Město Ozd ve východním Maďarsku. |
 Fotograf Anthony Suau při zahájení výstavy v Praze. |
 Fotograf Anthony Suau při zahájení výstavy v Praze. |
 Moskva, Rusko, 1994. |
