Annie Lennox

Annie Lennox | foto: SONY BMG

Annie Lennox aneb Návrat bojovnice

  • 5
Po čtyřech letech představuje novou desku Annie Lennox, jedna z nejúspěšnějších skladatelek a zpěvaček populární hudby. Za svou 25letou kariéru prodala přes 78 milionů desek.

Cítím se na vrcholu svých sil a můj hlas je, zdá se, lepší než kdy dřív, tvrdí Annie Lennox, která v pondělí představí světu svou čtvrtou sólovou desku Songs Of Mass Destruction. Bývalá členka slavného dua Eurythmics, držitelka několika cen Grammy, Brit Awards (těch má víc než kterákoli jiná umělkyně), Zlatého glóbu a Oscara za skladbu Into The West z filmu Pán prstenů, mluví o nové desce jen v superlativech.

„Dostala jsem se zatím vůbec nejblíže k tomu autentickému a emocionálnímu stavu, který je plný vzájemných kontrastů mezi krásou, touhou a smutkem,“ říká blonďatá zpěvačka, která v prosinci oslaví třiapadesáté narozeniny. V hudební branži strávila už více než čtvrt století a sama přiznává, že ji to vlastně „poznamenalo“.

Z loděnic na výsluní
Narodila se 25. prosince 1954 ve skotském Aberdeenu, její otec byl kotlářem v loděnicích, matka pracovala jako kuchařka. Annie projevovala umělecké sklony už ve svých pěti letech, hrála na klavír a flétnu, psala básničky. V patnácti objevila Rolling Stones a černošské soulové klasiky, jako je Stevie Wonder, Marvin Gay či Supremes.

Jako dospělá se chvíli živila jako servírka, než v roce 1976 potkala osudového muže, Davida Allana Stewarta. O čtyři roky později, během nichž žili jako pár, z těch dvou vznikla kapela Eurythmics. V roce 1981 vydali album In The Garden a rozešli se.

Přesto zůstali přáteli, natočili spolu osm alb a stali se jednou z nejpopulárnějších kapel 80. let. Roku 1991 se Eurythmics rozpadli a Annie pokračuje ve své kariéře sólově.

Jaké to je, být ženou v rocku? Tahle otázka jí prý na počátku kariéry stále zněla v uších, a tak se pořád snažila najít na ni jasnou odpověď. Přestože se původně chtěla věnovat vážné muzice, na škole zjistila, že svět populární hudby jí poskytuje mnohem více prostoru pro svobodné vyjadřování, bez kterého nemohla existovat.

Proto stále tvořila a psala. „Dnes si uvědomuji, že to, že jsem žena, způsobilo, že jsem měla naprosto odlišnou zkušenost od většinového opačného pohlaví v hudbě. Žila jsem hudební život a obývala tenhle prostor dost dlouho na to, abych si uvědomila, že mohu bez obav vztyčit vlajku jménem svého genderu,“ říká.

V nových skladbách jako Womankind nebo Sing se tak otevřeně věnuje feministickým tématům. Ve skladbě Sing zazní dokonce ženský sbor, složený z jejích slavných kolegyň. Nápad na ojedinělý projekt se zrodil v Africe, kde se Annie Lennox zapojila do projektu Nelsona Mandely a do boje za lidská práva, vzdělání a lékařskou péči pro lidi s HIV a AIDS.

V Africe se jí dostala do rukou deska s hudbou zabývající se právě touto tematikou. Autory byli aktivisté se svou skupinou The Generics a Annie Lennox se rozhodla, že se pokusí dostat jednu ze skladeb do celého světa.

Ojedinělý projekt
„Vybrala jsem si skladbu, která volá po prevenci přenosu viru HIV z matky na dítě, a pak jsem poslala dopis třiadvaceti celosvětově nejznámějším umělkyním, které jsem požádala, aby ji nazpívaly se mnou,“ vysvětluje zpěvačka. Všechny její kolegyně okamžitě souhlasily.

Ve skladbě Sing tak uslyšíte hvězdy jako Madonna, Joss Stone, Céline Dion, Dido, Gladys Knight, kd Lang, Angelique Kidjo, Bonnie Raitt, Shakira, Melissa Etheridge, Sarah McLachlan, Fergie, Anastasia, Beverley Knight, Faith Hill, Pink, Sugababes, Martha Wainwright, Isobel Campbell, Beth Gibbons, KT Tunstall, Shingai Shoniwa a Beth Orton.

„Doufám, že dojde k domino efektu. Lidé budou skladbu poslouchat a budou se všech zúčastněných zpěvaček (nebo sester ve zbroji, chcete-li) dotazovat na témata, kterými se zabývá. Doufám, že fanoušci si pak najdou čas na to, aby si něco zjistili o problému, kterému se jejich oblíbenkyně věnují,“ věří slavná zpěvačka a skladatelka.

Do téhle hudby jsem dala všechno
Tak trochu idealistický boj k sugestivní Annie Lennox prostě patří. Na velkých koncertech bojovala už před lety proti apartheidu, podporovala hnutí Greenpeace. Eurythmics se v roce 1986 objevili také u berlínské zdi. „Když se dívám na svět kolem sebe, vidím naprosto šílené místo plné násilí a agrese, selhávající komunikace a krutosti,“ říká zpěvačka dnes.

„Pro mne jako ženu a matku je to trýznivý pohled na něco, s čím se musíme vypořádat. A potom je tady spousta dalších věcí, které se mne týkají, které se týkají každého z nás – neopětovaná láska, nedostatek míru, chaos myšlenek a vzpomínek. Tyhle skladby jsou můj způsob, jak se s těmito pocity a bolestmi vypořádávám.

Chci, aby to lidé cítili také tak, aby si řekli: Panebože, ona zpívá o mém životě! Do téhle hudby jsem ze sebe dala úplně všechno.“ Nová deska přinesla Annie Lennox nového spolupracovníka. Po dlouholeté spolupráci se Stevem Lipsonem tentokrát natáčela společně s producentským veteránem Glenem Ballardem v jeho losangeleském studiu The High Window.

„Chtěla jsem zkusit trochu jiný přístup a Glenovi mě osobně představil Dave (Stewart),“ říká. „On je prostě skvělý člověk a já jsem instinktivně cítila,  že bychom si po hudební stránce mohli rozumět. Měl na mě dobrý vliv a velmi přirozenou cestou dokázal podněcovat mé tvůrčí síly.“ Nakolik se mu to povedlo, bude moci publikum posoudit již pozítří.