Nahá Demi Moore v sedmém měsíci těhotenství. Whoopi Goldbergová ve vaně s mlékem. John Lennon líbající Yoko Ono jen pár hodin před svou smrtí. Královna Alžběta se svými vnoučaty i pravnoučaty. Na všechny tyto slavné snímky téměř sedmdesátiletá Leibovitzová v knize vzpomíná. Fotografii se věnuje od 70. let, kdy zahájila kariéru v magazínu Rolling Stone.
Fotila politiky, kosmonauty, kolegy a samozřejmě umělce. Mohla se učit od světových hvězd žurnalistiky. Při reportážích provázela Huntera S. Thompsona i Toma Wolfa. Druhého zmiňovaného popisuje jako umírněného gentlemana, o Thompsonovi i po čtyřiceti letech mluví s fascinací.
„Huntera jsem považovala za naprostého magora. Ale zatímco já byla mladá a nezkušená, on byl ostřílený harcovník. Tradiční způsoby sběru informací ignoroval, zato dobře chápal, co je důležité ze širšího hlediska. Přes všechnu vyšinutost věděl, co dělá,“ popisuje.
Autor románu Strach a svrab v Las Vegas jí prý profesně nejvíce pomohl v tom, že jí paradoxně nikdy nedával dostatečný prostor a nechtěl spolupracovat.
Kniha vznikla na základě rozhovorů fotografky s dopisovatelkou deníku New York Times Sharon DeLano a jelikož soukromý život Leibovitzové byl vždy úzce spjat s profesním, nechybí ani zmínka o jejích dcerách.
Už v předchozích publikacích se fotografka nebála otevřeně mluvit o svém životě, což se při míře intimity, kterou vyžaduje od svých modelů, jeví logické. Její životní partnerkou byla až do smrti esejistka a politická aktivistka Susan Sontagová. Veřejnost věděla, že ačkoliv spolu ženy nikdy nebydlely, byly si v New Yorku vždy nablízku.
Trapné otázky
Vyprávění Leibovitzové doprovázejí i fotografie, a ačkoliv nejde o velké reprodukce, popisovanou situaci vždy ilustrují trefně. Už z úvodního seznamu kapitol může čtenář nabýt dojmu, že snad neexistuje světová hudební, filmová či jiná hvězda, kterou by její fotoaparát nezachytil. Nicméně upřímná fotografka přiznává, jak ji mrzí, že nikdy nestihla zachytit ani Jimiho Hendrixe, ani Janis Joplinovou.
A jelikož se titul jmenuje Při práci, obsahuje i informace o technické stránce včetně přístrojů, které Leibovitzová používá nebo používala. Vtipnou tečkou je kapitola věnovaná nejčastějším otázkám, kterými ji trápí nepříliš připravení novináři a další zvědavci. Na druhé straně, kdo by nechtěl znát recept na úspěch právě od tvůrkyně velikosti Annie Leibovitzové.
