Pro příběh sáhli scénáristé do doby dávno minulé, kdy se události zaznamenávaly na papyrus a otroci úpěli pod ranami dobyvatelských bičů. Starozákonní příběh o Mojžíšovi jistě zná každý, patří totiž, stejně jako celá Bible, k zlatému fondu světové literatury. A Bible praví přibližně toto: z důvodu populační exploze byly všechny židovské děti na faraónův příkaz odebrány rodičům a hozeny krokodýlům. Mojžíš byl umístěn do košíku, který milující matka poslala po vodách řeky Nilu. Jako jediný z desítek židovských dětí Mojžíš přežil a byl zachráněn faraónovou manželkou, která se zrovna koupala. Přijala Mojžíše za svého, ale netušila, že tím nasazuje do srdce Egypta červa. Faraónův prvorozený, Ramses, vyrůstal spolu s Mojžíšem v bratrském svazku, až jednou...
Tvůrci použili nástěnnou malbu hození dětí krokodýlům jako záminku pro Mojžíšovo procitnutí "ze lži a klamu" a jeho následné činy. Hloubka postav, stejně jako celého příběhu, je na animovaný film až překvapivá. Mojžíšova náklonnost k bratru, která se později mění v nucené pohrdání, zabolí jistě nejednoho diváka. Mojžíš není ukazován jako dobrovolný spasitel svého lidu, ale spíše jako loutka v rukách Boha, která se posléze se svým osudem smiřuje. Stejně tak postava jeho bratra je propracována do detailů - Ramsesova radost nad opětovným shledáním s bratrem je okamžitě zkalena zprávou, kterou mu tento předává. Kdyby se mělo uvažovat o roli žen ve filmu, dají se rozlišit pouze dvě hlavnější - Mojžíšova sestra (ironičtější divák si neodpustí poznámku, že právě ona je strůjcem egyptského neštěstí) a manželka, která je ale Mojžíšem přehlížena, možná proto, že není židovka.
Prezence Boha je vkusně vetknuta do příběhu, i když většinou jeho vystoupení na plátně působí jako z Dänikenových knih. Trochu zarážející a smutné je podceňování egyptského panteonu, který zastupují pouze dva vychytralí kněží, jejichž zázraky působí oproti Mojžíšovým jako kouzelnické výstupy za pět korun. Ale nic naplat, přece jenom je to film o židech.
Animace je provedena výborně, snad nikdy předtím v animovaném filmu nebyly použity tak krásné efekty jako pád meteoritů, rozestoupení moře, či efekt hořícího keře. Při některých záběrech máte pocit, že jste skutečně obsaženi v ději filmu, a to zvlášť při panoramatických pohledech do Údolí králů a jiných. Tvůrci se oprávněně chlubí novým přístupem k animaci - zakomponovali občas mezi 2D grafiku i trojrozměrné kulisy, které působí bohužel trochu rušivě, ale časem si na ně zvyknete. To je případ trojrozměrných desek v rukou dvojrozměrného Mojžíše, nebo havárie vozu při průchodu přes dno moře. Hudba není originální, dají se v ní vysledovat postupy jiných autorů, ale pro Prince egyptského bohatě stačí - její síla je zvláště v akčnějších a heroických scénách. Přítomnost hollywoodských herců nepřekvapí, stává se v poslední době standardem. Jen aby někteří, jako třeba Danny Glover (Antz), nezačali pracovat jen pro animovaný film.
Princ egyptský je skvělým převyprávěním jednoho z nejznámějších příběhů Starého zákona a co víc, je to nádhernou a nekýčovitou formou provedená transformace. Pakliže jsou vaše ratolesti netknuté literaturou a chcete je nějakým způsobem zasvětit do nejstarší historie lidstva, tak je vezměte na Prince egyptského. Bude se jim líbit. A vám určitě také.
Na závěr jenom malou připomínku - všichni egyptští otroci skutečně NEBYLI židé...
|
Princ Egyptský - Prince of Egypt (USA 1998) | |
| režie | |
| scénář | |
| hudba | Hans Zimmer |
| hrají | Val Kilmer (Mojžíš), Ralph Fiennes (Ramses) |
| distribuce v zahraničí | Dreamworks |
| distribuce v ČR | Bontonfilm Alfa |
| čas | 90 minut, dabing i titulky |
|
Premiéra 25. prosince 1998 | |
 Otroci úpí při přemisťováňí Sfingy. |
 Nalezení Mojžíše královnou. |
 Zamlada si jak Ramses, tak Mojžíš radostně užívali života. |
 Jedna z mnoha konfrontací mezi Mojžíšem a jeho otcem. |
