KNIHKUPCI
Pohled na Václavské náměstí ukazuje, že první "potravou" se pro koncentraci stali knihkupci. S odstupem několika měsíců vznikly na tomto místě Prahy dvě velké prodejny: dvoupodlažní obchod nakladatelství Academia a Dům knihy, patřící majiteli knižního velkoobchodu Janu Kanzelsbergerovi. S takto rozlehlými prodejními plochami zůstane Praha v České republice pravděpodobně osamocena - populace jiných tuzemských měst na ně nevydá. Nicméně své oprávnění má předpoklad, že tam, kde sídlí vysoké školy, se objeví obchody třeba jen o málo menší. Velká knihkupectví přebírají část klientely prodejen menších; to je už zákon. Tento vývoj zhruba od počátku 90. let dominuje knižním scénám západoevropských zemí. Odtud k nám přechází i praxe takzvaných knižních řetězců - vzájemně provázaných sítí prodejen vlastněných jednou silnou firmou. "Tuzemská koncentrace asi nebude tak intenzivní, ale přijde," tvrdí Kanzelsberger. Než otevřel Dům knihy, ukončil prodej ve třech menších prodejnách. Šéf nakladatelství Mladá fronta Vladimír Pistorius pak argumentuje průzkumem provedeným předloni v Holandsku: na stovce prodejen, což je asi desetina všech tamějších knihkupectví, porovnávali vztah obratu a zisku. Takřka 86 procent prodejen s ročním obratem 500 tisíc guldenů vykázalo pokles zisku, takřka 97 procent prodejen s obratem pět milionů guldenů mělo nárůst zisku.
DISTRIBUTOŘI
Domácí distribuce, mezičlánek na cestě nakladatel - knihkupec, byla po rozpadu Knižního velkoobchodu označována přívlastky roztříštěná, nespolehlivá, chronicky zadlužená. Ale i distribuce mění tvář. Volání po kapitálově silné firmě, jež by přestála tržní vlnění, vyslyšela společnost Bonton poté, co zakoupila nakladatelství Albatros. V nejbližší době Bonton převezme distribuční společnost Skylla. "Pokud se tak stane, pak tvrdím, že zde konečně vznikne firma, jež knihkupcům nabídne kompletní obecnou produkci a velmi dobrý servis," říká Ivo Železný, nakladatel a současný spolumajitel Skylly. Jeho snaha udělat ze Skylly distribuční společnost se širokým záběrem dosud troskotala na nedostatku kapitálu. Označením "obecná produkce" Železný myslí vše od nejlehčího čtiva po literární střední proud. Ale i nakladatelé čtenářsky náročnějších knih budou mít nového koně: distribuční firma Kolportér, jež se stará například o produkci Arga, Torstu či Atlantisu, po Novém roce splyne s podobně zaměřeným knižním velkoobchodem Maťa.
NAKLADATELÉ
Mezi nakladateli zatím na zdejší scéně podobné fúze nenajdeme - snad s výjimkou splynutí brněnských podniků Bonus A a Jota ve společnost Books. Znamená to, že se zdejších nakladatelů netýká koncentrace, jež dominuje západním trhům, kde velké domy pokrývají i desítky procent tamní produkce? Nikoli. Ze statistiky Národní knihovny v Praze například vyplývá, že předloni zde bylo patnáct podniků, které vyrobily více než sto titulů. O rok později jich bylo devět, ale v konečném součtu na trh dodaly více knih. V dlouhodobějším výhledu zřejmě dojde i k přímému slučování českých nakladatelství. Avšak vždy a všude to je značně delikátní proces. Založen je sice na obchodním kalkulu, ale nemůže pominout otázky ediční nezávislosti. Stává se, že leckterý nakladatel raději skončí, než by se "prodal" za podmínek, které považuje za popření svého přesvědčení, svých edičních východisek. I v České republice se pak bude diskutovat o tom, zda takové fúze pomáhají vyhraněné, menšinové a velmi důležité knižní produkci na svět, anebo zda pestrost nabídky v konečném důsledku oklešťují.
Pohled na Václavské náměstí ukazuje, že první "potravou" se pro koncentraci stali knihkupci. S odstupem několika měsíců vznikly na tomto místě Prahy dvě velké prodejny: dvoupodlažní obchod nakladatelství Academia a Dům knihy, patřící majiteli knižního velkoobchodu Janu Kanzelsbergerovi. S takto rozlehlými prodejními plochami zůstane Praha v České republice pravděpodobně osamocena - populace jiných tuzemských měst na ně nevydá. Nicméně své oprávnění má předpoklad, že tam, kde sídlí vysoké školy, se objeví obchody třeba jen o málo menší. Velká knihkupectví přebírají část klientely prodejen menších; to je už zákon. Tento vývoj zhruba od počátku 90. let dominuje knižním scénám západoevropských zemí. Odtud k nám přechází i praxe takzvaných knižních řetězců - vzájemně provázaných sítí prodejen vlastněných jednou silnou firmou. "Tuzemská koncentrace asi nebude tak intenzivní, ale přijde," tvrdí Kanzelsberger. Než otevřel Dům knihy, ukončil prodej ve třech menších prodejnách. Šéf nakladatelství Mladá fronta Vladimír Pistorius pak argumentuje průzkumem provedeným předloni v Holandsku: na stovce prodejen, což je asi desetina všech tamějších knihkupectví, porovnávali vztah obratu a zisku. Takřka 86 procent prodejen s ročním obratem 500 tisíc guldenů vykázalo pokles zisku, takřka 97 procent prodejen s obratem pět milionů guldenů mělo nárůst zisku.
DISTRIBUTOŘI
Domácí distribuce, mezičlánek na cestě nakladatel - knihkupec, byla po rozpadu Knižního velkoobchodu označována přívlastky roztříštěná, nespolehlivá, chronicky zadlužená. Ale i distribuce mění tvář. Volání po kapitálově silné firmě, jež by přestála tržní vlnění, vyslyšela společnost Bonton poté, co zakoupila nakladatelství Albatros. V nejbližší době Bonton převezme distribuční společnost Skylla. "Pokud se tak stane, pak tvrdím, že zde konečně vznikne firma, jež knihkupcům nabídne kompletní obecnou produkci a velmi dobrý servis," říká Ivo Železný, nakladatel a současný spolumajitel Skylly. Jeho snaha udělat ze Skylly distribuční společnost se širokým záběrem dosud troskotala na nedostatku kapitálu. Označením "obecná produkce" Železný myslí vše od nejlehčího čtiva po literární střední proud. Ale i nakladatelé čtenářsky náročnějších knih budou mít nového koně: distribuční firma Kolportér, jež se stará například o produkci Arga, Torstu či Atlantisu, po Novém roce splyne s podobně zaměřeným knižním velkoobchodem Maťa.
NAKLADATELÉ
Mezi nakladateli zatím na zdejší scéně podobné fúze nenajdeme - snad s výjimkou splynutí brněnských podniků Bonus A a Jota ve společnost Books. Znamená to, že se zdejších nakladatelů netýká koncentrace, jež dominuje západním trhům, kde velké domy pokrývají i desítky procent tamní produkce? Nikoli. Ze statistiky Národní knihovny v Praze například vyplývá, že předloni zde bylo patnáct podniků, které vyrobily více než sto titulů. O rok později jich bylo devět, ale v konečném součtu na trh dodaly více knih. V dlouhodobějším výhledu zřejmě dojde i k přímému slučování českých nakladatelství. Avšak vždy a všude to je značně delikátní proces. Založen je sice na obchodním kalkulu, ale nemůže pominout otázky ediční nezávislosti. Stává se, že leckterý nakladatel raději skončí, než by se "prodal" za podmínek, které považuje za popření svého přesvědčení, svých edičních východisek. I v České republice se pak bude diskutovat o tom, zda takové fúze pomáhají vyhraněné, menšinové a velmi důležité knižní produkci na svět, anebo zda pestrost nabídky v konečném důsledku oklešťují.
