Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani nevím, o čem všem musím mlčet, říká dramatička Rudčenková

  15:19aktualizováno  15:19
V dětství chtěla být Kateřina Rudčenková herečkou. Přání se jí nesplnilo – prý naštěstí. Pro divadlo mladá autorka, která se prosadila zprvu jako básnířka, raději píše. V pražském Divadle Ungelt měla premiéru její autobiograficky laděná hra Niekur/Nikde.

Dramatička Kateřina Rudčenková uvádí hru Niekur/Nikde. | foto: Pavel Wellner

Psaní básní je individuální práce, divadlo je kolektivní. Neděsilo vás, že do divadelní hry mluví spousta lidí?
Pro mě je to naopak důvod, proč teď tíhnu víc k divadlu. Básník je při práci hodně osamělý a také odezva se k němu dostává složitěji. Je tu vždy samozřejmě hrozba, že herci zapomenou text, dramaturg hru seškrtá k nepoznání, režisér vytvoří na jevišti něco, co jsem nezamýšlela. Ale podle mých zkušeností jsou zásahy dalších lidí přínosné a obohacující, a zrovna Niekur v Ungeltu všichni zúčastnění rozhodně pozvedli. Herci jsou výborní, režisérka Hana Burešová přistupovala k mému textu s úžasným porozuměním a respektem, za což jsem vděčná.

Z inscenace Niekur/NikdeHra je autobiografická, pojednává o vztahu dvou stipendistů: on, ženatý starší litevský básník, bere vztah jen jako dočasné rozptýlení, mladá literátka se naopak zamiluje. Přitom po kritice autobiografických povídek Noci, noci jste řekla, že si dáte velký pozor, než půjdete s něčím osobním ven.
Já si nemůžu pomoct. Rozhodla jsem se, že se nebudu ohlížet na reakce, a to nejen ty kritické. Je to prostě můj způsob psaní a hotovo. A vypadá to, že to budu tak dělat celý život. Ale je pravda, že to přináší strašnou spoustu problémů.

Pořád vás vaši blízcí žádají – tohle tam prosím tě nepiš?
Ano, říkají to skoro pořád, takže už si bohužel nepamatuju, o čem všem musím mlčet.

Může být takové vypsání se třeba ze zklamání či jiných životních zážitků léčivé?
Určitě ano, když dopíšu hru o nějaké etapě života, zároveň ji tím pro sebe uzavřu. Ale důležitější než možný terapeutický účinek psaní je pro mě snaha nějak zadržet prožívanou skutečnost.

Z inscenace Niekur/Nikde

Režisérku Burešovou zaujalo na hře mimo jiné ženské myšlení. Co na to říkáte, když někdo označí vaši hru za "ženskou"?
Rozdělování na ženské a mužské mě dost štve. Pochopila jsem však, že se tomu nejspíš nevyhnu, že prostě lidé to mají v hlavě tak rozdělené. Ta hra je ovšem skutečně napsaná ze ženského úhlu pohledu, daleko víc zachycuje stavy Agnes než Kornelija. Přesto mi dramaturg Štěpán Otčenášek řekl, že když hru četl ještě jako anonymní text v soutěži Alfréda Radoka, myslel si, že autorem je Jáchym Topol. To mě zaujalo.

Z inscenace Niekur/NikdeJe hra feministická?
Feminismus chápu jako rovnoprávnost v životě ve všech sférách a nechávám to také říct svou hrdinku, když vystoupí z role a vyzná se, že ji dráždí, jak v historii umění figurují až na výjimky muži. Nejen jako hrdinové příběhů, ale jako tvůrci, autoři.

Mají to autorky těžší?
Ženy to mají těžší! Ale můžeme jít k příkladu z literárního světa: když zvou někoho na festival, jsou na prvním místě muži, a aby to bylo politicky korektní, pozve se i nějaká žena. Ale nechci si stěžovat, protože často já bývám tou první ženou, která je pozvána. Štve mě princip "druhého pohlaví".

Příběh jedné krátké lásky necháváte střídat s fiktivní hrou o siamských dvojčatech, kterou Agnes na stipendiu píše. Je v tom nějaká metafora?
Napsala jsem nejdřív milostný příběh. Pak se mi zdál celkem jednotvárný a chtěla jsem ho nějak narušit. Postavy milenců navíc mluví o sobě ve třetí osobě a já jsem chtěla dostat do textu jiný typ dialogu, odlišný, než je literární řeč hrdinů. Siamská dvojčata jsou zároveň metaforou vztahu Kornelija a Agnes – vše směřuje k tomu, že se neodvratitelně musí oddělit.




Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

RECENZE: Zrod vetřelců i minotaura. Continuo dál drží svou laťku vysoko

Představení 8 hrálo Divadlo Continuo na poli naproti svému Švestkovému dvoru v...

Momenty ze zběsilého 20. století využilo Divadlo Continuo k neobvyklému site specific projektu 8. Ač nejsou úplně...

Vážností bychom Vlasy pohřbili. Čekejte hvězdy i holé zadky, láká režisér

Šimon Caban na zkouškách muzikálu Vlasy

Se zdravým nadhledem pracuje režisér Šimon Caban na muzikálu Vlasy pro pražské Divadlo Kalich. Nehrozí prý patos ani...

Slovácko sa opět nesúdí. Nabídne skleničku vína a trochu melancholie

Milena Steinmasslová a Jozef Kroner v seriálu Slovácko sa nesúdí (1984)

Ústřední postava Divadelního spolku Kašpar Jakub Špalek má chalupu v Němčičkách na Slovácku. A právě na tomto místě,...

Najdete na iDNES.cz