Aneta Langerová natočila čtvrté studiové album Na Radosti.

Aneta Langerová natočila čtvrté studiové album Na Radosti. | foto: Olga Špátová

Desku jsem skládala hluboko v lesích, bez signálu, vzpomíná Langerová

  • 34
Chodila na výlety za jeleny, běhala po hlubokých šumavských lesích a v noci se v chatě krčila před Divou Bárou, hrdinkou písničky, kterou nakonec na album z respektu nepustila. Tak Aneta Langerová vypráví o­ desce Na­ Radosti, na níž se našla díky příběhům.

Studiovou desku vydala naposledy před pěti lety. Od té doby se Aneta Langerová hodně změnila. Zkusila film, divadlo a hlavně trávila týdny v chatě v lesích skládáním hudby, která vyjde 28. listopadu na albu Na Radosti. Živě se desku chystá představit na jarním turné s pětičlennou kapelou, smyčcovým triem a pianem. První koncerty se symbolicky uskuteční v Jižních Čechách, nedaleko od místa, kde hledala inspiraci.

Nejen v souvislosti s deskou často opakuje tři věci: Vyprávění. Silné ženy. Venkov. “Hodně jsme četli, zjišťovali souvislosti. Někdy nás inspirovala detektivka nebo legenda o svaté Kordule, patronce lodníků, mořeplavců a poutníků. Čtení rozvíjí fantazii, přináší věci, které lze komponovat do vlastních textů a pocitů,” odpovídá Aneta Langerová na otázku, kde brali společně se spoluautorem a producentem desky Jakubem Zitkem inspiraci.

Nejdůležitější bylo ale samotné místo, Na Radosti, kde písně, v houbi šumavských lesů vznikaly. “Bylo zásadní, že jsme jej vůbec našli. Je naplněné příběhy a člověk to cítí hned, jak přijede. Mají tam třeba starý kostel. Představovali jsme si nevěstu, jak stojí u oltáře, nechce tam být a promlouvá s Panenkou Marií o víře v život a o naději. Dům Na Radosti je bývalý sirotčinec, kde se jeptišky staraly o opuštěné děti. Založil ho jeden tiskař. A to je pro mne taky důležité téma – symbol, že někdo udělá pro někoho něco jen tak,” říká o vzniku desky Aneta Langerová.

Na Radosti strávila se Zitkem několik týdnů. “Občas jsme vyšli na procházku za jeleny, hledali jsme zvuky, a pak vždycky do noci, neboť v noci nám to oběma jde líp, vymýšleli písně. Kouzlo toho místa je i v tom, že je hluboko v lesích a není tam absolutně žádný signál. Bylo to ideální, protože každým tématem jsme se prokousávali hodiny a hodiny, než jsme ho nahráli,” vzpomíná Langerová.

“Často jsme seděli venku a uprostřed lesa slýchali nejrůznější zvuky. Chvílemi to bylo opravdu strašidelné. Dokonce Divá Bára, první píseň, která na tuhle desku vznikla, na ní nakonec vůbec není. V našich představách se z Báry totiž stala opravdu divá lesní žena, která nás začala trochu strašit. Udělali jsme z toho příliš těžké téma, a tak jsme ji z desky museli vyřadit,” říká zpěvačka o desce, kterou pokřtí 15. prosince v pražském Studiu DVA.