Při pondělním koncertu však zpěvačka strávila spoustu času povídáním nebo vleklým představováním jednotlivých muzikantů a vokalistů.
Publikum se sice pobavilo při vystoupení dvou domácích divaček, které se nejprve pokoušely s Anastacií domluvit a pak si s ní zazpívaly pecku One Day In Your Life, ale méně průvodních slov, díků, vyznání či agitace za mír by asi přineslo svižnější dramaturgii koncertu.
Přitom Anastacia lidi zmobilizovala takřka okamžitě, byť je předtím nechala chvíli vychladnout, a dokázala publikum strhnout podle baladické, taneční nebo jakékoli jiné hudby. Když se Anastacia rozjela v hitech Seasons Change, Paid My Dues nebo hypnotické skladbě I Do, její hlas měl palebnou sílu tanku.
Hudba nepotřebovala mnoho efektů. Stačila světla, velká projekční plocha na pódiu a dvě menší plátna po stranách přenášela všechno muzikantské či pěvecké dění, o které šlo především. A když došlo na projekce městských věžáků nebo tváří malých dětí, vše bylo dokonale sladěno s hudbou.
Kapela zněla výtečně zvláště ve špinavých, živelných tónech písně Sex Machine převzaté od Jamese Browna nebo v mixech funku a soulu (Sick And Tired). A když Anastacia vsadila na prostý doprovod kytar, bicích a gospelových hlasů, o to lépe vynikl její takřka černošský, výbojný hlas.
Z písní Who’s Gonna Stop The Rain či Overdue Goodbye učinila malý svátek. Jakmile však došlo na uhlazenější pop (Heavy On My Heart), muzika dostávala obecný, uniformnější a zaměnitelnější zvuk.
Anastacia je rozená frontmanka a showmanka, navíc vyzbrojená mnoha tělesnými půvaby, které ještě zdůrazňovaly různé sexy živůtky, přiléhavá sportovní tílka a další kostýmy. Na Anastacii se soustředila pozornost publika a ona také pohodlně řídila celý ten takřka dvouhodinový koncertní stroj.
 Americká zpěvačka Anastacia koncertuje ve vyprodané pražské T-Mobile Areně. (21. února 2005) |
