´Amélie´ tentokrát hledá přítele a boha

  • 1
Režisérka Pascale Baillyová natočila lehce bláznivou komedii o lidských touhách, slabostech a nedorozumění. Nese název Bůh je velký - já ne a hlavní roli v ní ztvárnila představitelka "Amélie" Audrey Tatouová. Dvacetiletá úspěšná modelka Michele není spokojená se životem, který žije, ani s klukem, se kterým chodí. Situaci se rozhodne vyřešit radikálně – a začne její zběsilá honička za tím nejlepším náboženstvím a tím nejlepším chlapem...

Zdá se, že jak boha, tak lásku nalezne u židovského veterináře Francoise, ale to s sebou nutně nese i problémy – jeho rodiče, její rodiče, rodinné a náboženské tradice a zmatky kolem vzájemných rozdílů.

"Přečetla jsem si scénář, líbil se mi. Líbila se mi komičnost v situacích i dialozích. Ani jedna věta nebyla zbytečná, zdálo se mi to brilantní, plné důvtipu," říká o filmu Audrey Tatouová, kterou mají čeští divádi v povědomí díky skvěle ztvárněné hlavní roli ve snímku Jeana-Pierra Jeuneta Amélie z Montmartru.

Bůh je velký - já ne
Francie, 2002

režie Pascale Bailly
scénář Pascale Bailly
Alain Tasma
kamera Antoine Roch
hrají Audrey Tautouová
Julie Depardieuová
Edouard Baer
a další
hudba Stéphane Malca
původní název Dieu est grand, je suis toute petite
délka 100 minut
žánr komedie

Bůh je velký - já ne - premiéry

kina 20. června 2002
"Asi mám něco z Michele. Řekla bych, že její postava se mi možná podobá nejvíc," svěřila se dále herečka. "Myslím, že Pascale má velmi správnou představu o životě a o lidech. Michelina tichost a plachost mi je velmi blízká, sama jsem taky taková vůči lidem, které neznám. Ale v soukromí je to jinak. Dokážu být tvrdá, což jsem ještě neměla možnost ve filmu ukázat."

Režisérka Pascale Baillyová ke snímku řekla: „Výchozí myšlenkou bylo natočit vztahy rodičů a dětí na pozadí příběhu nemožné lásky mezi dvěma bytostmi, které mají všechno, aby se mohly milovat, ale nedaří se jim to. Během psaní scénáře i natáčení a dokonce i nyní si stále držím v hlavě obraz Michele a Francoise, jak si za sebou vláčí dva okovy – vězeňské koule – v podobě svých rodičů – kouli-matku a kouli-otce. Snaží se posouvat v životě dopředu i se svými koulemi u nohou, které je pouze brzdí."

Recenzi čtěte ZDE.


„Film je postaven na listování Micheliným deníkem. Dvacet pět stran zachycuje tři roky jejího života. To umožnilo zrychlit tempo vyprávění. Dvacet pět stran proto, že Michele vzpomíná na 25 důležitých okamžiků svého života s Francoisem i po něm,“ prozrazuje dále ražisérka.

Pascale Baillyová se kromě režírování věnuje psaní scénářů, zároveň je i herečkou a fotografkou.

Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne.

Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne.

Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne.

Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne.