Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alvar Aalto stavěl pro malého člověka

  11:04aktualizováno  11:04
Fin Alvar Aalto prý patří do pětice nejdůležitějších architektů dvacátého století. A vskutku ta slova Katariiny Pakomaové, kurátorky Muzea Alvara Aalta ve finské Jyväskylä, nejsou příliš nadnesená. Dokládá to i komorní výstava Domy Alvara Aalta - Nadčasovost výrazu, která se do 3. února koná v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.
Aalto (1898-1976) do Finska dovezl ve třicátých letech z Evropy funkcionalismus. Směr, který člověku nabídl moderní bydlení, kde zdobné serepetičky nahradila okázalá strohost. Funkcionalismu se vytýká, že v něm člověk pozvolna ztrácel svou individualitu - a přitom právě o "malého člověka" šlo Aaltovi především. "Velmi brzy si našel svou vlastní organickou, humánní formu výrazu. I při zakázkách velkých veřejných budov v padesátých letech se snažil o lidské měřítko," vysvětluje Pakomaová.

Chladnou chromovou ocel obvyklou u moderních architektů u něj nahradilo hladké dřevo (třeba sosna), místo betonu rád používal cihly. Funkcionalisté byli rovněž napadáni, že se starají víc o venkovní vzhled budov než o jejich vnitřek. Aalto domy navrhoval do nejmenších detailů včetně svítidel. Na interiérech postupně pracovaly jeho obě manželky, které zaměstnával v kanceláři.

Pražská výstava ukazuje u nás neznámou tvář Alvara Aalta. Proslulé a i v Česku viděné (na výstavě v Emauzském klášteře v osmdesátých letech) jsou totiž především jeho velké realizace - budova deníku Turun Sanomat v Turku, Technologický ústav v Otaniemi či obytný výškový dům Neue Vahr u Brém. Nynější expozice představuje soukromé vilky. Nejznámější z nich je luxusní Maison Carrée v Bazoches-sur-Guyonne u Paříže z druhé půle padesátých let. Obchodník s uměním a diamanty Louis Carré si ji objednal jako místo pro předvádění svých nejcennějších klenotů. A současní majitelé vilu střeží stejně bedlivě, jako si Carré hlídal své diamanty.

"Do většiny těchto rodinných domů je těžké se dostat. Veřejnosti je zpřístupněno jen pár: Vila Mairea v Noormarkku nebo takzvaný Experimentální dům v Muuratsalo. Kdo má to štěstí, zjistí, že nábytek uvnitř je moderní i dnes," tvrdí Arne Heporauta z Nadace Alvara Aalta. Na šestnácti zdokumentovaných stavbách je dobře vidět architektův vývoj. Od klasicistního Domu Terho Mannera z roku 1923 až po Vilu Skeppet z konce 60. let, již navrhl pro svého životopisce Göräna Schildta jako "dům, kvůli kterému zůstane ve Finsku".

Aaltova tvorba nicméně nebyla v jeho domovině vždy přijímána s nadšením. V sedmdesátých letech se proti němu zvedla vlna mladých studentů architektury. "Dnes se v Aaltově duchu u nás příliš nestaví. Každý by takového architekta obvinil z nápodoby. Ale třeba jeho propojení venkovního světla s interiérem se využívá dál," říká Katariina Pakomaová.

Vedle nákresů a modelů vil je v Praze k vidění i Aaltův nábytek, svítidla a vlnité vázy, které se dobře prodávají i u nás. Z Fragnerovy galerie se výstava přesune do brněnské Galerie architektury, kde proběhne od 11. února do poloviny března.

Vila Maison Carré, již finský architekt navrhl pro klenotníka Carrého.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.