Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alpské vrcholky, bazény. I tady čtou spisovatelé

  9:00aktualizováno  9:00
Ve švýcarském Leukerbadu, městečku obklíčeném Alpami, se na tři dny už po devět let scházejí světoví spisovatelé. Jejich hojně navštěvovaná čtení a diskuse dokazují, že vnímat literaturu lze takřka kdekoliv: v lázních stejně jako na horském vrcholu, na nádraží, nad vodopádem nebo na terase hotelu.

Tradicí festivalu, který založil švýcarský nakladatel Ricco Bilger a který se koná s podporou města, kantonu a kulturní nadace Pro Helvetia, jsou půlnoční čtení na horském vrcholu Gemmi ve výšce dva tisíce tři sta metrů, který je s Leukerbadem spojen lanovou dráhou.

Na čtenáře tam letos čekala literárně-hudební performance nazvaná Zpívající železa, okovy a koleje.

Nejzajímavější místo na světě

Více než na prostorách však záleží na skladbě autorů, a ta v roce rozšíření Evropské unie přála literaturám střední a východní Evropy. Polák Andrzej Stasiuk a Ukrajinec Juri Andruchowytsch představovali knihu svých esejů Moje Evropa, které německá kritika označuje za jedny z nejpůsobivějších evropských úvah.

Dílo mělo na festivalu i filmovou obdobu - dokument nazvaný Ve středu („W Srodku“), který evokoval atmosféru rozlehlých polských plání, ukrajinských měst, komunistické architektury a postkomunistického života.

Oba spisovatelé, z nichž jeden žije v městě na okraji Karpat a druhý v odlehlé vesnici v Beskydech, v něm provázeli oblíbenými místy a uvažovali o středoevropské historii - a přes všechnu šeď, polorozbořené továrny a neutěšená nádraží, které v dokonale upraveném švýcarském středisku působily jako výjev z jiného světa, to byl pohled láskyplný.

Andruchowytsch v dokumentu poznamenal, že to nejdůležitější, co si přiváží z cest po západní Evropě, je radost z návratu. A Stasiuk s pohledem upřeným na zamlženou pustinu přemýšlel, že v západní Evropě by snad ani nedokázal psát - zaplněné a uspořádané prostředí neskýtá prostor pro fantazii, nezbylo už nic, co myšlenkami zaplňovat.

V diskusi se švýcarským nakladatelem označil Andruchowytsch tento díl Evropy za nejzajímavější část světa - přechod, hmotu v pohybu, kde je stále co objevovat.

Velkou pozornost si v Leukerbadu získala německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová. Autorka, která se stále vrací k traumatům z rumunské diktatury, začala odlehčeně: představením hravých koláží, básní tvořených výstřižky z novin a časopisů.

„Začaly vznikat na cestách, abych nemusela psát pohledy. Nesmírně mě to baví,“ vysvětlovala Müllerová. Na dalším čtení uvedla novou knihu Král se uklonil a zabil (Der König verneigt sich und tötet), poeticko-politické pojednání o zkušenostech života v diktatuře a jazyku v totalitním státě.

Nepředstavitelná Evropa?

O blízkosti literatur Polska, Maďarska a Česka diskutovali český básník Petr Borkovec, švýcarská publicistka a básnířka slovenského původu Ilma Rakusa, maďarský autor Péter Zilahy a rakouský nakladatel Franz Hammerbacher. Ten s velkou péčí v nakladatelství Edition Korrespondenzen usnadňuje středoevropským autorům vstup do německého prostoru.

Petr Borkovec zhodnotil zájem českých čtenářů o středoevropskou lyriku jako tristní, jako příklad uvedl počet prodaných kusů posledního svazku nositele Nobelovy ceny, Czeslawa Milosze - 350 kusů.

„Přístup do Evropské unie nic nevyřeší. Jak říkají čeští politici: neumím si to představit,“ podotkl Borkovec. Péter Zilahy se vstupem do unie zase očekává pokles zájmu západních literatur o tu středoevropskou - „staneme se méně exotičtí“.

I když ne všechny diskuse spojovalo evropské téma, festival mezi podobnými setkáními vynikal zaujetím a citlivou volbou jednotlivých autorů. Východnímu kouzlu propadla i jedna z nejpopulárnějších německých autorek, rodačka ze Západního Berlína Judith Hermannová, která prohlásila, že by ráda žila v Polsku.

Ale i východní Evropa se může mnohé učit od Západu. Třeba celospolečenskému zájmu o literaturu a způsobům její podpory. Z více než čtyři hodiny cesty vzdáleného Curychu přicestovaly do Leukerbadu dvě právničky.

A vracely se nadšené, s koupenými knihami představovaných autorů. „Já vlastně mnohem častěji než do kina, na hudbu a do divadla chodím na literární čtení,“ podotkla jedna z nich.

SPISOVATEL V ŽUPANU. „Četl jsem před lidmi, kteří jedí, mluví a cinkají skleničkami, ale poprvé před těmi, kteří plavou,“ podotkl německý autor Peter Wawerzinek, jehož čtení občas přerušilo šplouchnutí. Pro jeho knihu o moři to bylo docela příhodné.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volker Bruch jako Gedeon Rath a Liv Lisa Friesová jako Charlotte pózují během...
Nejdražší německý seriál zrodila kniha, jejíž autor by zabil Hitlera

Detektivní příběhy německého spisovatele Volkera Kutschera zažívají ve světě úspěch. Nyní míří první kniha v hlavní roli s komisařem Gereonem Rathem i do...  celý článek

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou
Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou

„Románu Melouch jsem prodal desetkrát nebo jedenáctkrát méně než Účastníků zájezdu. Prodeje šly dramaticky dolů,“ řekl Michal Viewegh v pořadu Za scénou. V...  celý článek

Americký spisovatel Dan Brown představil na knižním veletrhu ve Frankfurtu svou...
Může prst mrtvého odemknout iPhone? Místo církve Brown pohoršil ajťáky

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Žádný bůh nepřežije vědu, soudí spisovatel Dan Brown. Tato myšlenka stála u zrodu jeho nové knihy Origin. V češtině vyjde v únoru příštího roku pod titulem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.