Každý, kdo ten film viděl, si na něj nese vzpomínku. Španělský filmař ví přesně, jak pomocí obrazu, hudby a herců vyprávět o lidské duši, listuje rozervanými lidskými osudy a kupodivu mu v tom nic nestojí v cestě. Vždycky ví, kdy tempo proložit dlouhým pohledem, kdy ticho a klid má svůj význam, kdy se mají ozvat tóny temné písně. Málokdo umí z hluchého místa dolovat emoce. Almodóvar ano.
Jenže, lze tenhle talent a styl přenést na divadelní jeviště? Možná. A uvidíme, chce se dodat. V ABC totiž klíč ke slavné filmové předloze nenašli.
Jen odříkávání textu
Snad jsme měli při sledování Almodóvarova snímku rozdílné dojmy, ty moje však byly taškařici hodně vzdálené.
Jen považte: Manuela přijde o svého sedmnáctiletého syna Estebana, kterého srazí auto, když se snaží získat autogram od slavné herečky Humy Rojo. Protože toužil poznat svého otce, vyráží Manuela do Barcelony, aby mezi místními transvestity vyhledala dávného přítele Agrada a s jeho pomocí potom i Lolu, Estebanova otce. Setkat se chce i s Humou Rojo, jejíž podpis syn nikdy nedostal.
Tíživé téma nesnese, ba ani nedovolí třeskutou legraci. Když mu však potřebná rezonance chybí, povolí i vyznění. Třeba ve scéně s těhotnou dívkou, jež žádá lékaře o test na HIV kvůli rizikovému povolání. Opravdu má být po dotazu "jaké" odpověď "sociální pracovnice" zábavná?
To, čím Almodóvar vládne ve filmu, za tím se Peter Gábor v divadle po většinu času marně honí. První polovinu rozehrál ve velmi nudném taktu, se spoustou hluchých míst. Škoda, že se nesnažil posunout náladu alespoň pomocí hudby, která tak nakonec mezi obrazy funguje spíše jako hlasitý budíček pro nejznavenější.
Transvestitu Agrada oblékl do role šaška, který se na jevišti všelijak revuálně pitvoří, ale hloubku by v jeho chování či proslovech hledal jen dobrodruh. Scestné je obsazení Viktora Dvořáka coby sedmnáctiletého Estebana a opravdu ani úvodní hláška o tom, že vypadá starší, nepomůže. Naopak, jen odstartuje zbytečný smích.
Tým lékařů připomíná církevní procesí, ostatní herci zůstávají v sevření odříkávání textu bez toho, aby diváky provedli svými trýznivými příběhy. Platí to i o hlavní představitelce Manuely Daně Batulkové, která typově roli odpovídá, měla by si však o něco více hlídat image spokojené mamky.
Nakonec se jí i dalším pár zajímavých scén vykouzlit podaří, ale na takové drobení je Vše o mé matce přece jen příliš atraktivním titulem. Takovým, který si žádá výjimečné výkony všech zúčastněných. A ty v ABC tentokrát nepředvedli.
S. ADAMSON PODLE P. ALMODÓVARA - Vše o mé matce
Divadlo ABC, Praha. Režie: P. Gábor. Hrají: D. Batulková, D. Syslová, V. Marek. Délka představení: 3 hodiny. Premiéra 20. února.
Hodnocení MF DNES: 40 %
