Velká část Muchovy komerční tvorby je v těchto dnech k vidění ve výstavním prostoru Dóžecího paláce (Palazzo Ducale) italského přístavního města Janova.

Velká část Muchovy komerční tvorby je v těchto dnech k vidění ve výstavním prostoru Dóžecího paláce (Palazzo Ducale) italského přístavního města Janova. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Svobodný zednář Alfons Mucha dobývá italské galerie. Opakuje český úspěch

  • 0
Výstava plakátů Alfonse Muchy přitáhla v roce 2013 do pražského Obecního domu téměř 200 tisíc návštěvníků. Nyní se snaží svůj úspěch zopakovat v italském Janově, kam dorazila po několika měsících ze sousedního Milána. Jedinečná sbírka nabízí kromě cenných grafik i dekorativní nábytek a předměty z období secese.

Rodák z Ivančic na Moravě Alfons Mucha je ve světě známý především díky ikonickému cyklu Slovanská epopej a reklamním plakátům, které jako jedny z prvních povznesly užitou grafiku na roveň umění. Právě velká část Muchovy komerční tvorby je v těchto dnech k vidění ve výstavním prostoru Dóžecího paláce (Palazzo Ducale) italského přístavního města Janov.

Expozice s názvem Alfons Mucha e le atmosfere art nouveau (Alfons Mucha a atmosféra art noveau) ze soukromé sbírky Nadačního fondu podnikatele Richarda Fuxy do Janova přicestovala z Milána. Za tři měsíce ji tam zhlédlo téměř osmdesát tisíc návštěvníků.

„Výstava stojí na dvou paralelních liniích, které se navzájem protínají. Plakáty Alfonse Muchy lze vidět v souvislosti s dobovými dekoracemi – obdobná expozice ještě nebyla ve světě realizovaná. Tu naši jsme navíc obohatili o Muchovy kresby. Návštěvník je tedy může srovnat s výslednými tisky,“ říká kurátor Karel Srb k přehlídce čítající 220 exponátů, z toho 120 Muchových.

Sesterská výstava 26 plakátů s názvem Mucha: alle originii della pubblicitá (Mucha: u počátků reklamy) probíhá v nedalekých prostorech galerie Wolfsoniana. Ta je součástí muzejního komplexu ve východní části Janova a zaměřuje se mimo jiné na užité umění.

Hlavní expozice v Palazzo Ducale je rozdělena do deseti až jedenácti sekcí dle tématu, stylu a ikonografie: divadlo, běžný život, ženské postavy, japonismus, zvířecí svět, drahokamy, čas, květinové téma a oděvy. Kromě secesního nábytku či dobového porcelánu ji doprovází například i skulptura švýcarského sochaře a malíře Alberta Giacomettiho, který se řadí k nejvýraznějším představitelům modernismu.

Reklama je umění i byznys

Většina vystavovaných děl vznikla během Muchova pobytu v Paříži, kde talentovaný umělec v pětatřiceti letech poznal herečku Sarah Bernhardtovou. Ta si o objednala zpracování divadelního plakátu Gismonda, díky kterému se z Muchy téměř přes noc stala tamní a následně celosvětová hvězda. Nutno dodat, že z komerčního vztahu malíře a herečky těžila právě Bernhardtová, která si většinu zisků z Muchovy práce nechávala.

O byznysovém rozměru Muchova díla vypovídají i slova současného majitele sbírky Richarda Fuxy, který kolekci koupil od české tenisové legendy Ivana Lendla. Dnes ji spravuje stejnojmenná nadace.

„Podnikatelé se potkávají i mimo jednání nebo sportovní utkání. Jednou z příležitostí pro setkání jsou i kulturní či umělecké události,“ říká Fuxa, který stejně jako Mucha vydělává v reklamním prostředí.

„Zájem návštěvníků expozice v Miláně nás nesmírně potěšil a musím říct, že i překvapil. Byli jsme si jisti, že je Muchova tvorba blízká Čechům, o čemž jsme se přesvědčili při výstavě v roce 2013 v Praze, kde na ni přišlo více než 186 tisíc návštěvníků. Ale že upoutala takovou pozornost na mezinárodní úrovni, to je velice příjemný bonus,“ dodává.

Pragmatismus obohacený o smyslnost a duchovno

„Mucha ženu pojímal jako neoplatónský ideál, měla pro něj hluboké, nejen smyslové, ale i estetické hodnoty. Byl jedním z prvních autorů na světě, který použil ženu pro propagaci určitého výrobku. Tedy věc, která je dnes zcela běžná,“ říká kurátor sbírky Srb o dílech, která spojují motiv ženskosti s komerční prezentací výrobků.

Mají však ještě jeden aspekt, který návštěvníkům probíhající výstavy zůstává zprvu skryt. „Jednou z důležitých rovin Muchova života je jeho vztah ke spiritismu a hermetismu a zednářství. Bez této odvrácené strany lze totiž vidět jenom část Muchova života ochuzenou o vnitřní rovinu, ze které jeho dílo vyrůstá,“ dodává Srb k méně známým stránkám Muchova života. Mucha totiž stál společně s Jaroslavem Kvapilem a Ladislavem Syllabou za obnovením svobodného zednářství v Československu.

Expozice Alfons Mucha a atmosféra art noveau v janovském Dóžecím paláci probíhá do 18. září letošního roku. Organizuje ji Palazzo Ducale Fondazione per la Cultura di Genova, Palazzo Reale v Miláně a 24 Ore Cultura - Gruppo 24 Ore, ve spolupráci s Nadačním fondem Richarda Fuxy a Centro di RICERCA „Rossana Bossaglia“, a Odborem kultury a civilizace veronské univerzity. Výstava se koná pod záštitou hlavního města Prahy.