Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svobodný zednář Alfons Mucha dobývá italské galerie. Opakuje český úspěch

  9:54aktualizováno  9:54
Výstava plakátů Alfonse Muchy přitáhla v roce 2013 do pražského Obecního domu téměř 200 tisíc návštěvníků. Nyní se snaží svůj úspěch zopakovat v italském Janově, kam dorazila po několika měsících ze sousedního Milána. Jedinečná sbírka nabízí kromě cenných grafik i dekorativní nábytek a předměty z období secese.

Velká část Muchovy komerční tvorby je v těchto dnech k vidění ve výstavním prostoru Dóžecího paláce (Palazzo Ducale) italského přístavního města Janova. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Rodák z Ivančic na Moravě Alfons Mucha je ve světě známý především díky ikonickému cyklu Slovanská epopej a reklamním plakátům, které jako jedny z prvních povznesly užitou grafiku na roveň umění. Právě velká část Muchovy komerční tvorby je v těchto dnech k vidění ve výstavním prostoru Dóžecího paláce (Palazzo Ducale) italského přístavního města Janov.

Expozice s názvem Alfons Mucha e le atmosfere art nouveau (Alfons Mucha a atmosféra art noveau) ze soukromé sbírky Nadačního fondu podnikatele Richarda Fuxy do Janova přicestovala z Milána. Za tři měsíce ji tam zhlédlo téměř osmdesát tisíc návštěvníků.

„Výstava stojí na dvou paralelních liniích, které se navzájem protínají. Plakáty Alfonse Muchy lze vidět v souvislosti s dobovými dekoracemi – obdobná expozice ještě nebyla ve světě realizovaná. Tu naši jsme navíc obohatili o Muchovy kresby. Návštěvník je tedy může srovnat s výslednými tisky,“ říká kurátor Karel Srb k přehlídce čítající 220 exponátů, z toho 120 Muchových.

Sesterská výstava 26 plakátů s názvem Mucha: alle originii della pubblicitá (Mucha: u počátků reklamy) probíhá v nedalekých prostorech galerie Wolfsoniana. Ta je součástí muzejního komplexu ve východní části Janova a zaměřuje se mimo jiné na užité umění.

Hlavní expozice v Palazzo Ducale je rozdělena do deseti až jedenácti sekcí dle tématu, stylu a ikonografie: divadlo, běžný život, ženské postavy, japonismus, zvířecí svět, drahokamy, čas, květinové téma a oděvy. Kromě secesního nábytku či dobového porcelánu ji doprovází například i skulptura švýcarského sochaře a malíře Alberta Giacomettiho, který se řadí k nejvýraznějším představitelům modernismu.

Reklama je umění i byznys

Většina vystavovaných děl vznikla během Muchova pobytu v Paříži, kde talentovaný umělec v pětatřiceti letech poznal herečku Sarah Bernhardtovou. Ta si o objednala zpracování divadelního plakátu Gismonda, díky kterému se z Muchy téměř přes noc stala tamní a následně celosvětová hvězda. Nutno dodat, že z komerčního vztahu malíře a herečky těžila právě Bernhardtová, která si většinu zisků z Muchovy práce nechávala.

Fotogalerie

O byznysovém rozměru Muchova díla vypovídají i slova současného majitele sbírky Richarda Fuxy, který kolekci koupil od české tenisové legendy Ivana Lendla. Dnes ji spravuje stejnojmenná nadace.

„Podnikatelé se potkávají i mimo jednání nebo sportovní utkání. Jednou z příležitostí pro setkání jsou i kulturní či umělecké události,“ říká Fuxa, který stejně jako Mucha vydělává v reklamním prostředí.

„Zájem návštěvníků expozice v Miláně nás nesmírně potěšil a musím říct, že i překvapil. Byli jsme si jisti, že je Muchova tvorba blízká Čechům, o čemž jsme se přesvědčili při výstavě v roce 2013 v Praze, kde na ni přišlo více než 186 tisíc návštěvníků. Ale že upoutala takovou pozornost na mezinárodní úrovni, to je velice příjemný bonus,“ dodává.

Pragmatismus obohacený o smyslnost a duchovno

„Mucha ženu pojímal jako neoplatónský ideál, měla pro něj hluboké, nejen smyslové, ale i estetické hodnoty. Byl jedním z prvních autorů na světě, který použil ženu pro propagaci určitého výrobku. Tedy věc, která je dnes zcela běžná,“ říká kurátor sbírky Srb o dílech, která spojují motiv ženskosti s komerční prezentací výrobků.

Mají však ještě jeden aspekt, který návštěvníkům probíhající výstavy zůstává zprvu skryt. „Jednou z důležitých rovin Muchova života je jeho vztah ke spiritismu a hermetismu a zednářství. Bez této odvrácené strany lze totiž vidět jenom část Muchova života ochuzenou o vnitřní rovinu, ze které jeho dílo vyrůstá,“ dodává Srb k méně známým stránkám Muchova života. Mucha totiž stál společně s Jaroslavem Kvapilem a Ladislavem Syllabou za obnovením svobodného zednářství v Československu.

Expozice Alfons Mucha a atmosféra art noveau v janovském Dóžecím paláci probíhá do 18. září letošního roku. Organizuje ji Palazzo Ducale Fondazione per la Cultura di Genova, Palazzo Reale v Miláně a 24 Ore Cultura - Gruppo 24 Ore, ve spolupráci s Nadačním fondem Richarda Fuxy a Centro di RICERCA „Rossana Bossaglia“, a Odborem kultury a civilizace veronské univerzity. Výstava se koná pod záštitou hlavního města Prahy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Malíř a ilustrátor Karel Franta měl být podle rodinné tradice hudebníkem.
Zemřel výtvarník Karel Franta. Psal i kreslil komiks Malý Vinnetou

Ve věku 89 let zemřel ve středu ve svém pražském domově výtvarník Karel Franta. ČTK to dnes oznámil básník František Novotný, který s ním vydal tři sbírky a...  celý článek

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.