Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alexandrovy slzy, pokus o výchovnou operu

  1:00aktualizováno  1:00
Světová premiéra nové opery, objednané první scénou, by jistě měla být promyšlenou událostí. Novinka skladatele Tomáše Hanzlíka Slzy Alexandra Velikého nepostrádá sympatický autorský záměr, ale výsledek je rozpačitý.

Opera Slzy Alexandra Velikého | foto: Národní divadlo

Hanzlík bezesporu patří k našim nejtalentovanějším skladatelům mladé generace. Před deseti lety založil osobitý Ensemble Damian, s nímž se věnuje interpretaci staré i moderní hudby. Pro své nové dílo našel předlohu v latinské školní hře z 18. století pojednávající o dvanáctiletém Alexandru, budoucím "Velikém", který se učí umění vládnout a dobývat.

Kromě dospívajícího hrdiny vystupují v příběhu vojevůdci, dvorní sochař, bůh Jupiter, Alexandrovi druhové i prostí lidé. Hra měla především výchovný účel – a je jistě otázka, jak ji dnes pojmout.

Hanzlíkova hudba, vycházející z baroka a ozvláštněná minimalistickými postupy, nakonec z celého večera utkvěla v paměti nejvíce – pokud však odmyslíme těžkopádnou hru orchestru Národního divadla, pro nějž byl tento úkol tvrdým oříškem. Možná i proto přestával "neobarokní minimalismus" v průběhu večera upoutávat, a také jevištní koncepce neudržela pozornost celé dvě hodiny.

Slovinský režisér a výtvarník s uměleckým jménem Rocc rozesadil hlavní aktéry na vyvýšené kovové židle. Bílé kostýmy a stylizované pohyby odkazují na barokní styl, modré šipky promítané na bílé pozadí symbolizují hledání cesty k vytoužené stopě do dějin, vyjádřené neonovou šlápotou.

Určitý estetický dojem z kontrastního výtvarného řešení však ustoupil do pozadí před pocitem nudné chtěnosti, s níž se účinkující, mezi nimiž byli jak sólisté Národního divadla, tak hosté, snažili gestikulovat.

Nejvíce vokální i jevištní lehkosti a přirozenosti vnesl do představení německý kontratenorista Steve Wächter v roli Alexandra, naopak největší toporností trpěl výstup "lidových" figurek vojáka, otroka a lékaře. Nepřehlédnutelná i nepřeslechnutelná byla Soňa Červená v mluvené roli vypravěčky.

Problém inscenace je nejspíš v neujasněném dramaturgickém záměru Národního divadla. Možná měl celou produkci obstarat Ensemble Damian. Takto zůstalo jen u pokusu.

TOMÁŠ HANZLÍK - Slzy Alexandra Velikého
Stavovské divadlo, Praha. Dirigent Robert Jindra, režie a design Rocc, kostýmy Rocc a Vendula Johnová. Délka představení 120 minut. Premiéra 25. ledna.
Hodnocení MF DNES: 50 %

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vilma Cibulková ve hře Kalifornská mlha
Střet matky s učitelkou. Vilma Cibulková rozplétá gordický uzel

Škola na předměstí Chicaga. Dvě ženy, učitelka a matka školáka, řeší zásadní problém. První nechala vyloučit syna té druhé na pět dní ze školy.  celý článek

Tomáš Töpfer a Dagmar Havlová v představení Lev v zimě
Nemám tak krásné modré oči jako O’Toole, líčí Töpfer svého Lva v zimě

Tři bratři toužící po koruně, lstivá zhrzená manželka. To vše musí ve hře Lev v zimě, kterou proslavil i film s Peterem O’Toolem, řešit stárnoucí král Jindřich...  celý článek

Pohled do bytu jednoho z vlastníků, který je před představení dostupný v rámci...
RECENZE: V kasárnách si utahují ze schůzí vlastníků bytových jednotek

Podobně jako byl pro Tolkienovo společenstvo prstenu nadlidský úkol donést prsten do Mordoru, jen pro Společenstvo vlastníků téměř nemožné cokoli vyřešit na...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.