Objekt, jehož stavba přišla na 200 milionů dolarů, vypadá jako obrovský, šikmo postavený stříbrný disk, do žulové fasády jsou vytesána písmena abeced z celého světa, futuristickou klenbu čítárny podpírají napodobeniny staroegyptských sloupů.
V čítárně však jsou mezi knihami velké mezery. Knihovna má místo pro osm milionů svazků, zatím jich na policích stojí zhruba 250 tisíc. Pro generálního ředitele knihovny Ismáíla Sarageldina, vystudovaného architekta a někdejšího viceprezidenta Světové banky, totiž nejsou knihy prioritou.
„Posadit se tu s knihou a číst si je krásné pomyšlení, ale budoucnost patří digitálním informacím,“ říká jeho mluvčí Ajmán Amír. Vědci a studenti mají podle něj v knihovně on-line přístup k milionům knih a novinových článků. Navíc si pak mohou na monitoru počítače zobrazit kopie z internetového archivu, v němž je uloženo deset miliard stránek stažených ze sítě.
Zájemci prý mohou hledat i v katalogu knih, které jsou někde ve světě zakázány, stejně jako ve sbírce starověkých rukopisů.
„Internet má smysl, když chce člověk najít odpověď na určitou konkrétní otázku,“ namítá profesor biochemie Alexandrijské univerzity Muhammad Helmy. „Když ale potřebujete získat přehled o určitém tématu, je kniha mnohem lepší.“ Objekt se snaží být i kulturním centrem, od otevření se tu uskutečnilo přes 500 akcí.
