Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSnímek Šarlatán byl v úterý uveden mezi nominanty o cenu letošních Evropských filmových cen, které bývají označovány za evropské Oscary. „Kdyby nebyl film nominovaný, tak bych byla hodně smutná. Je to vždy velká satisfakce, když se film dostane někam do soutěže. Proto děláme ty filmy. Chceme lidi upoutat a dotknout se jejich citů,“ řekla v úterním Rozstřelu režisérka Agnieszka Hollandová.
Režisérka Hollandová má za sebou čerstvě premiéru svého filmu. „Dříve jsem málem onemocněla, když se blížila premiéra. Nyní už to neprožívám tak strašně emotivně. Je to ale pocit, jak když bych dávala jedno dítě do světa, jak kdybych vedla dceru na maturitní ples,“ sdělila.
Často je zmiňováno, že existují znatelné rozdíly mezi publikem v kině a publikem na festivalech. Režisérka Hollandová ovšem moc rozdílů nevidí. Speciální odvětví publika spatřuje spíše ve filmových kriticích. „Obyčejné publikum se nijak moc neliší od publika na festivalech. Rozdílem jsou kritici. Oni jsou zkrátka vycvičeni na to, aby vám skočili po krku. Je to ale jejich povinnost, aby řekli, které věci ve filmu nefungují,“ uvedla režisérka.
Nechtěli jsme přemíru informací
„Ivan Trojan byl při obsazování první volba. Pak jsem si to ještě ověřovala, abych měla čisté svědomí. Dále jsme hledali někoho, kdo by mohl věrohodně hrát mladého Ivana. Josef se za námi pak stavil, jestli bychom s ním nechtěli udělat kamerové zkoušky. A bylo to. Najednou se ukázalo, že hlavní představitel má své mladé já, které se mu i fyzicky podobá,“ sdělila režisérka.
Šarlatán a Nabarvené ptáče zabojují o Evropské filmové cenySnímek režisérky Agnieszky Hollandové s Ivanem Trojanem v hlavní roli Šarlatán a Nabarvené ptáče Václava Marhoula jsou mezi kandidáty na letošní Evropské filmové ceny. Filmy na seznam zařadila Evropská filmová akademie (EFA). Širší výběr zúží finálové nominace, které budou vyhlášeny 7. listopadu během filmového festivalu v Seville. Vítězové vzejdou z hlasování více než 3600 členů EFA a představí se 12. prosince na slavnostním ceremoniálu na Islandu. (ČTK) |
„Používali jsme jednoduchá fakta. Vždy se ukázalo, že první dokumentace faktů byla správná. Nechtěli jsme, aby ve filmu byla přemíra informací,“ uvedla dále Hollandová.
Režisérka Hollandová se řadí k takzvaném uměleckému proudu kina morálního neklidu. Má zájem v lidech vyvolávat emoce. „Chci svými filmy provokovat a možná publikum i naštvat. A objevovat novou řeč a novou symboliku. Umění je ten prostor svobody a experimentu. V oblasti idejí se smí všechno,“ řekla.
V rozhovoru režisérka také vysvětlila, kdo postavě filmu Janu Mikuláškovi začal přezdívat „šarlatán“. „Film začíná v okamžiku, kdy umírá prezident Zápotocký, který Mikoláška chránil. Po smrti Zápotockého všichni po Mikoláškovi jeli. Hlavně média. Ty ho nazývali šarlatánem,“ řekla v Rozstřelu Agnieszka Hollandová.
Režisérka se také věnovala svobodě, kterou léčitel Jan Mikulášek prožíval během svého života. „Mikulášek dokázal gestapákům, že má léčivé schopnosti. Po válce, kdy by měl jít do vězení, že kolaboroval s gestapem, se těšil sympatiím u komunistů. Myslel si, že byl nedotknutelný,“uvedla.
PRVNÍ DOJMY: Jak Šarlatán obsluhoval dobové krále všeho druhu |
Režisérka se ve své řeči nevyhnula ani politice. „Myslím, že si děláme peklo na zemi. Tím je politika. Je třeba ji ovlivňovat,“ řekla.
„Vojenský zásah v roce 1968 byl pro mě zásahem velkým. Zůstala jsem v Praze, kde jsme si s manželem pronajímali jeden pokoj. Tehdy jsem nejela na prázdniny do Polska kvůli tamní tehdejší politické situaci. Ráno na nás ťukala sousedka a říkala nám, že je asi válka mezi Německem a Sovětským svazem. Takhle si to nejprve vyložila,“ uvedla režisérka.
„Ráno jsme chytili stopa a jeli na Václavák. Byli tam lidé s vlajkami, někteří stříleli u Rozhlasu. U sochy sv. Václava bylo plno kytek, protože někoho zabili. Jsem zvědavá a chodila jsem všude, kde se střílelo. Překvapilo mě, že sovětští vojáci byli tak vyhublí. Když si toho Češi všimli, začali si kupovat klobásy a jíst to před nimi,“ pokračovala v reflektování svých vzpomínek na rok 1968 Hollandová.
Doba ve vazbě
Hollandová v Rozstřelu také zavzpomínala na dobu, kterou prožila ve vazbě. Zmínila, že se jí bachaři snažili různě ponižovat. „Když mě propustili, tak ta vůně svobody byla úžasná. Byla jsem ale smířená s tím, že tam můžu zůstat déle, než jsem předpokládala,“ řekla.
V roce 1971 ukončila Agnieszka Hollandová studia na FAMU. „Neměla jsem dobrý pocit ohledně Otakary Vávry. Moc jsem si ho nevážila, že kolaboroval se všemi. Před lety jsem ale zjistila, že se mě zastával a nechal mě absolvovat. Byl tehdy šéfem katedry,“ doplnila režisérka.
Hollandová také zavzpomínala na svého přítele, spisovatele Milana Kunderu, který žije již několik let ve Francii. Zmínila, že i když se jí na spisovateli nějaké věci nelíbí, má k němu i tak dobrý vztah.I to je důvodem , proč by o něm nemohla natočit film. „Jeho zkušenosti jsou obsaženy v jeho literatuře,“ uvedla v Rozstřelu Agnieszka Hollandová.
Hollandová natočila mimo jiné několik dílů seriálu Domek z karet. Podle ní seriály vyplnily mezeru, která ve filmovém světě existovala na přelomu století. „Lidi si na seriály šíleně zvykli. Mladá generace raději sedí doma před obrazovkou, nechtějí chodit ven. I to posiluje dnešní seriálovou tvorbu,“ dodala režisérka.
Životopisné drama Šarlatán sleduje proměnu Jana Mikoláška z dospívajícího chlapce, po otci talentovaného zahradníka, v úspěšného léčitele, jehož jedinou životní touhou i potřebou je léčit lidi. Mnohdy navzdory všeobecným představám o morálce.
Léčil i matku Jiřiny Bohdalové, ví scenárista o hrdinovi filmu Šarlatán |
Scénář k filmu napsal Marek Epstein. Ústřední úlohu ztvárnil společně Ivan Trojan se synem Josefem, který se na plátně představuje jako mladý Mikolášek. Dále si ve filmu zahrál Juraj Loj, Jiří Černý, Miroslav Hanuš, Martin Myšička nebo Jaroslava Pokorná.
Agnieszka Hollandová představila Šarlatána ještě v zimě na Berlinale, česká premiéra v březnu se však nakonec musela posunout. Loni mel premiéru Pan Jones, další životopisné drama s Jamesem Nortonem v hlavní roli, o novináři Garethu Jonesovi, jež se snažil Západu jako jeden z prvních ukázat pravdu o skutečné povaze SSSR.
Agnieszka Hollandová studovala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let FAMU. V osmdesátých letech z rodného Polska emigrovala do Francie, kde dodnes částečně žije. Na kontě má celkem tři nominace na Oscara za filmy Bittere Ernte, Evropa, Evropa a V temnotě.
