V hlavní roli maturantky putující zemí na vlastní pěst absolvovala svůj křest před kamerou dcera herečky Veroniky Žilkové, modelka Agáta Hanychová. "Chci v hraní pokračovat," říká.
Režisér prošel všemožné herecké školy i castingové agentury, nakonec si vybral vás. Vy jste nad nabídkou nezaváhala?
Neváhala jsem ani na chvíli. Jakmile jsem si přečetla scénář, okamžitě jsem se s hrdinkou příběhu ztotožnila. Opravdu hodně. Tak z osmdesáti procent je stejná jako já.
A co těch zbylých dvacet procent, v nichž se lišíte?
Já jsem na rozdíl od ní rozhodně nepotkala takovou spoustu úchylů. Tedy alespoň zatím.
Máte zkušenost modelky zvyklé na světla či objektivy – bylo to pro vás při filmování výhodou?
Z dráhy modelky jsem zvyklá jenom na fotoaparáty, nikoli na filmové kamery, takže zpočátku mi to dělalo trochu problém. Když jsem se v první den natáčení měla třeba jenom zasmát, museli jsme to pak celé přetočit. Ale postupně jsem si zvykla.
Kdo nebo co vám v nové profesi nejvíce pomáhal?
Určitě jsem vděčná svému filmovému partnerovi Kryštofu Hádkovi, s kterým jsem se potkala už při castingu. A podle režiséra mi pomohlo i to, že sama fotografuji, takže jsem věděla, jak si vybrat světlo, nestínit nebo jaký objektiv právě mají a co vyžaduje.
Je podle vaší první zkušenosti film pracnější, nebo zábavnější než modeling?
Myslím, že platí obojí. Hrát ve filmu je určitě pracnější, ale také mnohem zábavnější, než když se jako modelka musíte jenom tupě usmívat, zatímco ve filmu na rozdíl od přehlídkového mola můžu i něco říct.
Jak dlouho trvalo, než jste se osmělila natolik, že jste začala sama chodit za režisérem s vlastními návrhy a úpravami?
Režisérovi jsem do jeho práce vůbec nemluvila. Ale on zase nelpěl na tom, abychom odříkávali text doslova.
Radila vám maminka?
Ano, pomohlo mi, že si maminka také přečetla scénář a poradila mi například, jaký pocit mám do konkrétních situací vnést, co si mám pod kterým textem představovat nebo jakým způsobem ho mám říkat.
Vaše matka už film viděla, nebo ji to čeká až na premiéře?
Maminka už Crash Road viděla, na premiéru ani nemůže, protože týž večer hraje. Zato přijdou všichni moji otcové – a z těch mám možná větší strach.
Spokojíte se s jednou filmovou zkušeností, nebo chcete s herectvím před kamerou pokračovat?
Pokud dostanu další scénáře, určitě půjdu po téhle cestě dál. Ohromně mě to bavilo.
