O tom, kdo právě letí, panují různé představy. Sponzoři rádi vidí tuzemské hvězdy, společenské časopisy loví v soukromí hereček, kritikové se raději baví s filmařskými legendami. Ale pilíř karlovarského svátku, tedy mladí diváci neboli naše děcka, jak jim říká prezident festivalu Jiří Bartoška, vědí své. Oni chodí nejvíc do kina - nejen ve Varech, ale i během roku. Oni rozhodují, jaké filmy a tváře se právě nosí. A když se jich zeptáte, zjistíte, že doteky těch hvězd, za nimiž pobíhají televizní štáby, ke svému festivalovému životu příliš nepotřebují.
Vyznavači velkých dávek
„Kubrick říkal, že půlka herců je jen nábytek, s kterým postrkujete,“ říká Douglas. Film si vybírá podle režiséra či scenáristy. Při zprávě, že za rok by mohl přijet pro cenu za přínos filmu jeho guru Spielberg, se rozzáří, rád by se s ním setkal, ale „co bych mu řekl? Že ho obdivuju? To už slyšel tolikrát...“
|
Podívejte se na fotografie z festivalu ZDE. |
„Nebezpečí, že by nebylo na co jít, tady fakt nehrozí.“ Hvězdné tváře sice rozeznává, ale neoslovuje je, spíše se dá do řeči s režiséry. Jen mezi dívkami se o hereckých idolech mluví víc - podle jeho kamarádek je Michael York dávno passé, zato vysoko v kursu stojí Stellan Skarsgard, hrdina von Trierových filmů, a Francouz Jean-Marc Barr, který má pověst. „Jeho filmy nic moc, ale on sám je super“.
Maturantky Marie a Sabina sledovaly Barra v pizzerii, shodly se, že mu sluší i mírná pleš, a řekly si mu o podpis - pro kamaráda. Ale filmy si také vybírají spíše podle režisérů než herců, i podle toho, nač jsou ještě vstupenky. Denní norma: pět filmů, ale když je hezky, stačí tři, mezitím se opalují. Každý den si dají čerstvou oplatku pro radost, jinak nenakupují, vadí jim „ruské ceny a ruský vkus“. Kromě Barra si vzpomněly ještě na jeden tajný idol tří kamarádek - vyšlo však najevo, že nejde o hereckého hosta, nýbrž o novináře Martina Duška.
Studenti Jan a Martin, sourozenci, objevili raritu - mladou dívku zbožňující Michaela Yorka. „Viděla ho v Kabaretu, dva dny o něm básnila a pak odjela. Jenže ona je milovnice muzikálů,“ vysvětlují. I jejich hvězdou je Kim Ki-duk. S ním by si rádi i promluvili, jenže korejský režisér šokujících filmů neumí anglicky. Hosty na pódiu považují za příjemné, ale povídání s hvězdami jim nepřijde důležité.
Vzkazy „nahoru“
Tahle „děcka“ dělají z Varů unikát - festival, kde jde o to, vidět filmy. Přitom nejsou snobi či podivíni „ujíždějící“ na pouze velmi vybraném umění či experimentech. Navštěvují i multiplexy s Hvězdnými válkami, půjdou na Muže v černém II.
Co ještě mají společného? Pijí pivo a znovu módní kofolu, vadí jim lázeňské „vysokohorské přirážky“ a špatná klimatizace. Přijedou z Varů, konečně se vyspí, pustí si video nebo DVD, půjdou do kina a koncem července se vydají na další maraton Letní filmovou školu. Oni rozhodují, co v kinech uspěje.
A tohle vzkazují: Režiséři, přestaňte točit ruční kamerou, už nás ty hrátky štvou! Distributoři, kupujte asijské filmy, přijdeme na ně! Diváci, buďte tolerantní! Festivale, pozvi režiséry Quentina Tarantina a Davida Finchera! Z herců sneseme i Arnolda Schwarzeneggera, ale ať vezme režiséra Camerona! A přivezte nám Spielberga. Ale ať tu radši vyhraje soutěž - cena za přínos filmu je pro vysloužilce!
 Fanoušci před hotelem Thermal. |
