Chernofskyho kniha A každý jeden byl někdo obsahuje jen jedno jediné slovo

Chernofskyho kniha A každý jeden byl někdo obsahuje jen jedno jediné slovo | foto: amazon.com

Přes tisíc stránek, šest milionů slov a všechna jsou stejná. Žid

  • 12
Izraelský učitel Phil Chernofsky stojí za knihou s názvem A každý jeden byl někdo. Má připomínat šest milionů zavražděných v koncentračních táborech za druhé světové války.

Je to jedna z nejtlustších knih, které v poslední době na světě vyšly, má celých 1 250 stránek. Přesto je možné ji přečíst v rekordním čase, každému čtenáři totiž brzy dojde, že tady není žádná zápletka ani postavy, ani děj. Jen slovo Žid (v angličtině Jew) napsané malým typem písma, obyčejně, a mnohokrát. Přesně šest milionů slov má tahle kniha. A všechna jsou stejná.

Publikace vyšla pod názvem A každý jeden byl někdo, k dostání je přes internet. Jde spíš o uměleckou publikaci nebo konceptuální umění než o literaturu. Přesto je tu mnoho vrstev, které je možné při prozkoumávání téhle publikace odkrývat. Šest milionů odkazuje k počtu Židů zavražděných během holokaustu.

Bratr, matka, strýc

"Když se na stránku podíváte zdálky, nedokážete říct, jestli jsou řádky vzhůru nohama, odkud kam jdou, netušíte, co to je, vypadá to jako nějaký vzorek," komentuje svoji práci Phil Chernofsky, autor celého projektu, původně učitel. Přesně tak vnímali nacisté Židy - nikoli jako individuality, ale jako jednolitou masu, které je třeba se zbavit.

Další významovou vrstvu knihy odkrývá Chernofsky s návodem na její čtení: "Vezměte si brýle a podívejte se z blízka. Je tu Žid a hned vedle další. Ten první můžeš být třeba ty, ten druhý tvůj bratr. A vedle na řádku je tvoje teta a strýc, pak spolužáci," vypočítává Chernofsky. To, co bylo dřív pouhou masou stejných slov, dostává jasnější obrysy, za každým slovem se skrývá jiná osobnost, člověk se svými sny a touhami, životní příběh, tragický osud. V předmluvě k publikaci se píše: "V téhle knize je šest milionů slov Žid. A každý jeden byl někým. Muži, ženy, děti. Jsou pryč. Ale my si je připomínáme."

Phil Chernofsky vymyslel svůj projekt Připomínky holokaustu vlastně už v roce 1970, tehdy ještě nežil v Izraeli, ale ve Spojených státech, pracoval jako učitel a dostal na starosti nástěnku. Na ni měl za úkol zpracovat téma šoa. Pojal to originálně a po svém. Dal dětem ve třídě za úkol psát na čisté papíry neustále za sebou slovo Žid, bez ohledu na okraje, na velikost písma, neustále jim podával nové čisté papíry, když už ty původní byly hustě popsané. Práci zastavil po třiceti minutách. Pak se sčítalo. Za půl hodiny napsala jedna třída slovo Žid zhruba čtyřicettisíckrát. Oproti šesti milionům mrtvých je to zanedbatelné číslo.

Humbuk, nebo memento?

Reakce na knihu se různí. Převažují samozřejmě čtenáři, kteří ji berou jako pozoruhodné memento či jako tragickou poezii se silnou výpovědní hodnotou. Ale najdou se i ti, kteří ji považují za nesmyslný humbuk kolem tématu, které už dávno není aktuální.

Sám autor projektu je smířený s tím, že jeho dílo může svým způsobem provokovat. Důležité prý je, že slouží jako jakýsi startér dialogu. I když prodeje knihy nejsou nijak závratné, s tím se však od začátku počítalo. Zájem mají hlavně školní knihovny a muzea historie.