V úloze významného filozofa, který na sklonku života svou osobností zaštítil vznik Charty 77, se zde objeví Miloslav Mejzlík.
„Nedá se mluvit o hlavní roli, ale téma představení je Patočka. Navazujeme na scénické čtení, které se týkalo Charty 77. Nyní Bambušek na jeviště přenesl Patočkův vnitřní život,“ popisuje Mejzlík a přirovnává režisérův nejnovější kus k eposu.
Představení se totiž dotkne i doby a historických momentů, které Patočka prožil. „Patočkovo vnitřní myšlení ovšem bylo ovlivněno vnějšími okolnostmi,“ přitakává Mejzlík a dodává, že v novince nachází i momenty, které se vztahují k dnešku.
Bambuškova zapálenost
„Žádná poddajnost by nevedla k zlepšení, nýbrž k zhoršení situace. Čím víc strachu a poddajnosti, tím víc si mocní troufali, troufají a budou troufat. Jediný způsob, jak zmírnit tlak, je, že jsou znejistěni,“ cituje na důkaz pasáž, která v inscenaci zazní.
Mejzlík spolupracuje s režisérem Bambuškem dlouhodobě. „Je to pro mne šance setkávat se s mladými kolegy, jejich myšlením a názory na současný svět. A u Miroslava Bambuška mne vždycky zaujme ta jeho obrovská zapálenost pro věc,“ říká herec a potvrzuje, že se divák opět dočká výrazného režijního plátna plného projekcí, zvuků a obrazů. „Je to jeho rukopis,“ shrnuje.
Tvůrci dále slibují, že se v představení vedle motivu policejních výslechů mihnou i odkazy na Beethovena, Máchu a básníka Pavla Zajíčka. Poslednímu jménu ostatně Bambušek věnoval jedno ze svých nejoceňovanějších představení Pustina taktéž ve Studiu Hrdinů.
Vedle Mejzlíka se v Kacířských esejích objeví třeba Stanislav Majer, Marek Pospíchal nebo Jakub Gottwald. Mezi herci pak trochu překvapí jména filozofa a Patočkova žáka Miroslava Petříčka a skladatele Vladimíra Franze.
„Na jevišti je živá kapela, pan Franz s ní bude hrát. Pro představení složil originální hudbu. Miroslav Petříček do toho pak vnáší osobní filozofický rozměr,“ přibližuje Mejzlík jejich účast.
Po čtvrteční premiéře lze Kacířské eseje navštívit 21.–23. ledna a 14. února.
