Zprávu jako první přinesl Blesk.cz. Informaci následně potvrdila herečka Iva Hüttnerová. Hadrbolcová loni v prosinci utrpěla podle médií mozkovou příhodu a musela být převezena do nemocnice. V poslední době byla v léčebně pro dlouhodobě nemocné. „My jsme velmi tajili, kde je, aby měla klid,“ řekla ČTK Hüttnerová, která byla s Hadrbolcovou v kontaktu. Dodala, že herečka zemřela v pondělí ráno.
Zdena Hadrbolcová se narodila 13. července 1937, na DAMU byla členkou silného ročníku s Ninou Divíškovou, Františkem Husákem a Libuší Švormovou. Hned po škole nastoupila do tehdejšího Divadla S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou), kde vydržela třicet let. Následovaly role v Divadle na okraji či Rubínu. Od roku 1997 hrála v Divadle Na zábradlí, kam se po sedmi sezonách v Městských divadlech pražských (Komedie, Rokoko) vrátila v roce 2004. Zde pak zakotvila na posledních deset let své divadelní kariéry. Nebála se ani moderních přístupů, třeba v roce 2007 se právě na Zábradlí objevila v premiéře spolku Továrna nazvaném Česká pornografie.
„Nikdy jsem se nesnažila přiblížit se mladým lidem takovým tím podlézavým stylem, i jako dívce mi takové jednání připadalo hloupé. Mladé kolegyně se ke mně chovaly normálně, bylo to rovnocenné partnerství,“ vzpomínala v rozhovoru před touto premiérou.
Zdena Hadrbolcová: Nemám ráda ženské spolky |
Ve filmu se objevovala už od roku 1959, tehdy se představila v Krejčíkově psychologickém dramatu Probuzení po boku Petra Kostky a Jany Brejchové. Hadrbolcová na sebe ovšem výrazně upozornila až v roce 1970, kdy se v roli maminky představila v Kachyňově filmu Už zase skáču přes kaluže. Právě role filmových maminek se pro ni staly typické.
Následovaly další velké filmové zářezy jako Slaměný klobouk (1971), televizní snímek Romeo a Julie na konci listopadu (1971), Páni kluci (1975), Jak se točí Rozmarýny (1977), Jak svět přichází o básníky (1982), Slavnosti sněženek (1983), Návrat Idiota (1999) a mnoho dalších. Poslední filmovou roli jí nadělil scenárista Petr Kolečko ve svém režijním debutu Přes prsty z roku 2019.
Pokud jde o televizi, objevila se například v seriálech My z konce světa (1975), Létající Čestmír (1983), My všichni školou povinní (1984), Chlapci a chlapi (1988) nebo Přítelkyně z domu smutku (1992). Hrála také v nekonečném seriálu TV Nova Ulice, kde se představila ve zmíněné roli pekařky Růženky. V Ulici hrála od samotného začátku, tedy od roku 2005. Objevila se zde naposledy v roce 2020.
„Zdenička Hadrbolcová byla především velkou profesionálkou, na kterou jsme se mohli vždy spolehnout,“ uvedla na adresu zesnulé herečky producentka seriálu Ulice Janka Maršíková. „Přestože jí občas nebylo moc do smíchu, jakmile vešla do ateliérů, jako by všechny starosti a trable hodila za hlavu. Celá se rozzářila, byla tu pro své kolegy, pro nás. Rozdávala úsměvy, s Jaruškou Obermaierovou byly na place i v zákulisí sehranou dvojkou, která bavila celý štáb. Nikdy na ni nezapomeneme,“ dodala.
Napsala i knihu
Zdena Hadrbolcová byla vedle herectví, které nějaký čas vyučovala na DAMU, činná i literárně. Už v roce 1976 jí vyšel román Paraple paní Černé dějově zasazený do prvorepublikového Žižkova. Dále se věnovala i překladům divadelních her.
Zdena Hadrbolcová byla sice proslavená rolemi maminek, vlastní rodinu ale nikdy nezaložila. „Řekla bych, že jsem samostatná. Zpětně jsem si uvědomila, jak jsem v mládí u ‚machistických‘ mužů mockrát narazila. Teď si mě ti ‚mladí kluci‘ - což je značný eufemismus, protože nejmladší už taky nejsou a v mém věku je mladší skoro každý - vyberou proto, že se jim líbí, jak hraju, a tohle napětí odpadá,“ přemýšlela ve zmíněném rozhovoru přes šestnácti lety.
„Zůstává vzájemný respekt a sympatie. Paní profesorka Fabiánová nám říkala: ‚Režiséra musíte, holky, milovat!‘ Něco na tom je. Jistý druh ‚zalíbení‘ bez ohledu na věk musí být,“ dodala ještě tehdy.
Herečka se poslední rok potýkala se zdravotními problémy, do nemocnice se dostala už loni před Vánoci. Jak uvádí web tn.cz, poslední měsíce byla hospitalizována na LDN.
