Letos uplynulo 90 let od chvíle, kdy se v novinách objevil první komiks Ondřeje Sekory (†67) s Ferdou Mravencem. Kreslíř však hmyzí příběhy vytvářel dávno předtím.
„Hledal jsem typ takového dělňáska a mravenec mi přišel ideální. Ferda se zrodil v roce 1927, kdy jsem byl zrovna v Paříži. Tenkrát ale vypadal jinak. Neměl boty a místo puntíkatého šátku nosil límeček,“ prozradil Sekora.
Ferda měl syna!
Vůbec první příběh šestinohého hrdiny vyšel v témže roce v časopise Pestrý týden a už název Příhody opilého mravence napovídá, že nešlo o čtení pro děti. Na pouhých osmi obrázcích se výtečník cestou na námluvy opil, rozbil světlušce kamením lucernu i okna, zbil chudého tesaříka holí a nakonec po zásluze skončil v šatlavě.
V roce 1933 se už Ferda objevil obutý a ošátkovaný, přestal i pít, přesto se v jeho příhodách objevovaly docela drastické výjevy. Sekora byl tehdy velmi silně ovlivněn německou válečnou mašinérií, takže kreslil utrhané končetiny nebo celkem naturalistická vyobrazení potravního řetězce v živočišné říši.
Namaloval rovněž sérii, v níž se Ferda oženil a narodil se mu syn Bobek. Až později pro potřeby knižního vydání příběhy upravil a poněkud uhladil.
Sekora stvořil i další postavičky. Populární byl třeba lovec a cestovatel Animuk, sportovci Hej a Rup či přitroublé kuře Napipi. Zapomenut nesmíme na nešikovného Brouka Pytlíka, který se ve Ferdových příbězích poprvé objevil v roce 1936.
Život v koncentráku
Ferdu Mravence vystihoval slogan „práce všeho druhu“ a do určité míry se totéž dalo říci také o jeho stvořiteli. Sekora nebyl jen malířem a spisovatelem. Začínal jako sportovní novinář, několikrát pobýval v Paříži, odkud referoval o dění na letní i zimní olympiádě.
V roce 1927 absolvoval jako reportér v doprovodném voze slavnou Tour de France. Přeložil pravidla ragby do češtiny, vytvořil i terminologii a jako rozhodčí řídil vůbec první utkání v Československu.
Když během druhé světové války skončil v koncentračním táboře, hrál tam s Oldřichem Novým maňáskové divadlo.
Titul a mrtvice
Po válce se ze Sekory stal přesvědčený komunista a svého mravenčího hrdinu vyslal do boje za lepšími zítřky. Ferda začal se svou Beruškou chodit na brigády, plnil pětiletky a bojoval proti škůdcům.
Sekora také vedl časopis Dikobraz a stál u zrodu Státního nakladatelství pro děti, které se roku 1969 přejmenovalo na Albatros. Tehdy už ale kreslíř nebyl mezi živými.
V roce 1964 se stal zasloužilým umělcem, jenže ve stejném roce ho postihla mrtvice, která mu znemožnila další tvorbu. Zemřel o tři roky později.
