Jaroslava Adamová se narodila 15. března 1925 v Praze. Od dětství milovala poezii, a když se rozhodla zkusit přijímací zkoušky na pražskou konzervatoř, maminka ji v jejím snu podpořila. Její talent byl nesporný a ona se po studiích ocitla na jevišti Divadla na Vinohradech, kde prožila tři krásné roky společně s jedním ze tří osudových mužů svého života – bývalým pedagogem, režisérem Jiřím Frejkou (†48). Odešli odtud spolu do Komorního divadla a pak do Hudebního divadla v Karlíně.
Když pak Frejka spáchal během politických procesů sebevraždu, přijala nabídku do Divadla ABC, kde se potkala s dalším důležitým mužem – Janem Werichem (†75), který se později stal jejím velice blízkým přítelem.
I když jí bylo teprve něco přes třicet, Werich jí nabídl roli ve hře Návštěva staré dámy. Nikdo z nich tehdy netušil, že tato inscenace bude patřit ke skvostům divadla 20. století.
Jaroslava Adamová se tehdy definitivně stala herečkou velkých dramatických rolí. Po Werichově boku zazářila ve filmu Kočár nejsvětější svátosti, ale později nikdy nepatřila k oblíbencům režimu, a tak se v životě dočkala jen několika filmových rolí.
S cigaretou v ruce
O to více a neúnavně pracovala pro rozhlas, hrála dál v divadle, točila pro televizi a hlavně dabovala. Měla obdivuhodně tvárný hlas, který dabingoví režiséři dokázali mistrně využít.
„Kouřím od osmnácti,“ svěřila se Jaroslava Adamová. Cigareta k ní prostě patřila stejně jako velké tmavé brýle. Její hlas však kouření nikdy nezničilo.
Jejím hlasem mluví macecha v legendární pohádce Tři oříšky por Popelku, ale herečka namlouvala například i Jeanne Moreau, Simone Signoretovou, Sophii Lorenovou či Katharine Hepburnovou. V postsynchronech dokonce i některé české herečky.
Svůj sonorní hlas s příznačnou intonací uplatňovala v uměleckém přednesu, v pořadech v pražské Viole, mimo jiné v Cocteauovu monodramatu Lidský hlas (1971). Za celoživotní mistrovství v dabingu získala v roce 1995 Cenu Františka Filipovského.
Měla nejen zajímavý hlas, ale i tvář a na jevišti či před kamerou dokázala rozehrát herecký koncert. Kromě dramatických a komediálních rolí se občas objevila i v pohádkách pro děti, například Předeme, předeme zlatou nitku (1981).
Soukromí si přísně střežila
Třetím osudovým mužem byl její manžel Julius Albert z pražské nakladatelské rodiny, kterému po roce 1948 nebylo umožněno pokračovat v jeho práci. Prožili spolu krásné a šťastné manželství a vychovali dva syny, přičemž toho staršího její manžel adoptoval. Jaroslava Adamová měla dalšího ze vztahu se scenáristou a režisérem Mojmírem Drvotou, který emigroval do Ameriky.
Herečka Jaroslava Adamová zemřela 16. června 2012 v Praze, tři měsíce před premiérou jejího posledního filmu Ve stínu. Bylo jí 87 let.
