Když se o někom řekne, že je renesanční člověk, myslí se tím, že má znalosti z různých odvětví a všeobecný přehled, dovede udělat spoustu věcí, rozumí umění i technice, zkrátka na co se ho zeptáte, to ví, a na co sáhne, to se mu daří. V období renesance tomu totiž tak bylo, lidé se snažili obsáhnout co nejvíc oborů a jejich králem by mohl být Leonardo da Vinci.
Když pánbůh rozdával talenty, byl k němu štědrý. Kromě vloh pro malířství mu přisypal i talent pro sochařinu, hudbu, literaturu, přírodní vědy, techniku, architekturu, k tomu mu přidal velkou fantazii, zvídavost, pokoru, soucítění s přírodou a odvahu. Někdo by tak bohaté hřivny mohl i zakopat do země, aby o ně nepřišel, ale Leonardo všechno využil a vrchovatě znásobil.
