„Necítím se jako producent, také tomu tak neříkám,“ prohlašuje Kallista, který sám sebe označuje za filmaře. „Film jsem se naučil skutečně udělat včetně přípravy, dokončení a podle mě je lepší, abychom si filmy i sami distribuovali,“ dodává.
„Kreativní vklad producenta spočívá hlavně ve výběru a v přípravě, v dohodě s režisérem a ve schopnosti dotáhnout vše do kvalitního projektu. O film je potřeba se starat celý život, nikdy to neskončí, přežije nás to,“ míní třiaosmdesátiletý Kallista.
Od roku 1989 působí jako pedagog na pražské FAMU, nyní na pozici odborného asistenta katedry produkce. „Splnil se mi sen, vychováváme posluchače, kteří jsou schopni samostatně vytvářet projekty,“ dodává známý kaskadér, milovník veteránů, letecký mechanik, pilot a kutil.
Ocenění udílené od loňska Asociací producentů v audiovizi převezme Kallista na karlovarském festivalu 2. července mimo jiné z rukou Jiřího Lábuse, který hrál ve filmu Hmyz.
 |
Kallista už na škole pracoval s režiséry české nové vlny, jako byli Jiří Menzel nebo Věra Chytilová. S nástupem normalizace mu však byla znemožněna práce v kinematografii kvůli natáčení srpnových událostí roku 1968 a „zneužití natočeného materiálu pro vývoz a k protistátním účelům“.
Uchýlil se k multimediální Laterně magice, kde stál u zrodu významných inscenací a kde se potkal s Janem Švankmajerem. Jejich prvním společným dílem byl snímek Něco z Alenky, produkovaný s partnery z Velké Británie a Německa, aby obešli dohled státního filmového monopolu.
V roce 1992 si Kallista se Švankmajerem založili vlastní produkční společnost Athanor, v níž vznikly filmy Spiklenci slasti, Přežít svůj život, Hmyz i prý už jejich definitivně poslední celovečerní titul, loňský dokument Kunstkamera. Kaliistův portrét najdete na videu.
