Syn neméně slavného spisovatele Kingsleyho Amise patřil k představitelům postmodernismu, vydal 15 románů, oceňované memoáry, díla literatury faktu a sbírky esejů a povídek. Ve svých pozdějších dílech se zabýval stalinistickými zločiny, válkou proti terorismu či holokaustem.
Amisova manželka, spisovatelka Isabel Fonsecaová, uvedla, že příčinou autorovy smrti byla rakovina jícnu. Zemřel v pátek ve svém domě na Floridě.
Rodák z Walesu zaujal hned románovou prvotinou Akta Ráchel z roku 1973, která získala prestižní Cenu Somerseta Maughama. Největšího uznání se mu dostalo v 80. a 90. letech za romány Peníze, Londýnská pole, Informace, které tvoří takzvanou londýnskou trilogii. NYT v této souvislosti píší, že Amisovy „sžíravé, erudované a bezútěšně vtipné romány definovaly britskou beletrii 80. a 90. let“.
Amis byl dvakrát nominován na Man Bookerovu cenu - v roce 1991 za Šíp času a 2003 za Žlutého psa. Do roku 2011 byl profesorem tvůrčího psaní na univerzitě v Manchesteru. Psal také pro týdeník New Statesman nebo nedělník The Observer.
Napsal scénář ke sci-fi filmu Saturn 3, zkušenost s filmovým průmyslem pak popsal v románu Peníze. V knize Druhé letadlo z roku 2008 se věnoval událostem 11. září 2001. V pátek měl v na festivalu v Cannes premiéru snímek režiséra Jonathana Glazera o veliteli vyhlazovacího tábora v Osvětimi natočený podle Amisova románu Zóna zájmu.
„Často mi vyčítají, že se ve svých knihách soustředím na štiplavou, rebelskou stránku života, ale já mám pocit, že jsem v tom spíš sentimentální. Každý, kdo čte bulvární noviny, narazí na mnohem větší hrůzy, než popisuji,“ uvedl v rozhovoru pro magazín The New York Times Book Review v roce 1985. Zároveň poznamenal, že se ve svých dílech snažil „vytříbeným jazykem popsat nízké věci: svět rychlého občerstvení, sexuálních show a časopisů s nahotinkami“.
V roce 1998 byl Amis hostem Pražského festivalu spisovatelů. Řada jeho děl vyšla i v českém překladu.
