RECENZE: Brno, ty město mých snů? Goldflamova novela není poctou místu
Arnošt Goldflam | foto: Michal Sváček, MAFRA
Ale jinak ten titul mate. Možná víc, než je zdrávo. Ta kniha totiž vůbec není o Brně, není to žádná pocta městu, kde se Goldflam narodil, žádný nadšený místopis, legendarizování nebo mytizování. Těch sto padesát stránek textu má těžiště jinde. Kde?
Ta novela, nebo spíš rozsáhlá kapitola z velkého románu Goldflamova života, který autor jistě jednou napíše, má v centru samotného autora. Říká si Pavel, je mu kolem dvaceti, bydlí v hororové čtvrti zvané Bronx a pracuje v pojišťovně. Pokud to časově sedí, pak jsme v šestašedesátém roce, protože Goldflam je ročník 1946. Ale možná je to trochu jinak. Autorův hrdina totiž v textu nejen rád čte a kouká na filmy, ale ještě radši sní: propadá se nadšeně do snových obrazů, scén a příběhů – a bere je jako rovné svému bdělému životu. Ostatně v tomhle název knihy neklame.
Příběhy jsou pro něj – podobně jako pro jiného brněnského vypravěče, ostříleného Jiřího Kratochvila – základ, východisko. Buď jsou to příběhy reálné, kde je hrdina aktérem nebo pozorovatelem a zapisovatelem, anebo jsou to příběhy, co vyprávějí druzí: ať jsme v jeho skromném mládeneckém příbytku, s kumpány kolem stolu ve vinárně, případně v autobuse cestou za rodiči do Mikulova. A všecky ty příběhy jsou podány až udivujícím způsobem prostě, hladce, konejšivě. Jako by hrdina nežil v komunistické totalitě, jako by nečelil existenciálním výzvám fatálního dosahu, jako první sexuální zkušenost s prostitutkou, odhalování vlastního židovského kořene anebo umírání a smrt matky. Všecko je v tom textu poklidné, reflektované s nadhledem, skoro až buddhisticky smířené. A taky magické. Nad celým tím vyprávěním se vznáší kouzelný, přeludný opar; podobně jako v Nezvalově Pražském chodci nebo Ulici Gît-le-coeur.
Brno, ty město mých snůautor: Arnošt Goldflam nakladatel: Větrné mlýny |
Brno je v té knize nanejvýš kulisou: Špilberk, Petrov, Zelný rynk stejně jako liška Bystrouška, bezdomovec přezdívaný doktor Špína nebo filmař Karel Fuksa. Právě přes něj by mohl vést linka k takzvané brněnské bohémě, s níž se Goldflam paktoval – a která pěstovala poezii a sympatické happeningy a mystifikace v mezích zákona. Jenže z Goldflamovy novinky to vypadá, že hrdina s touhle bohémou neměl nic společného. On si v těch letech spíš tak tiše dozrával a poznával svět, utkával se s většími i menšími radostmi a strastmi, a zvládnul to všecko zpracovat. Útěšně a radostně. Jak v sobě, tak v knize. Prostě „přátelská, přemýšlivá, nekonfliktní povaha“. Žádný raubíř a buřič, žádná akce, žádné drama!
Síla Goldflama-vypravěče je právě v tom umění zbásnit, fantazijně posílit, nenápadně zvrstvit běžnou skutečnost. A daří se mu to náramně. Nezbývá než doufat v to, co bylo řečeno úvodem: že kniha Brno, ty město mých snů je jen kapitolou z chystané velké knihy autorova života. O tom, že na ni Arnošt Goldflam má, netřeba pochybovat ani chvíli.
Tipy z televizního programu
Recenze: Inferno 55 %, Monstra vs. Vetřelci 60 %, Všechno, všude, najednou 55 %, Kurýr: Restart 40 %, Nevědomí 65 %, Odstřelovač 50 %, Rezistence 40 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Muž ve stínu 60 %, Bílý bílý den 60 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny, Iveta
Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let
Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil...
Zbrojířka filmu Rust půjde do vězení za zabití na 1,5 roku. Viník je Baldwin, míní
Sedmadvacetiletá Hannah Gutierrezová-Reedová, která dohlížela na bezpečnost zbraní při natáčení...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KVÍZ: Jak dobře se orientujete ve filmech a rolích Rudolfa Hrušínského?
Stačil mu jeden pohled a vyjádřil všechno, co si jeho postava v danou chvíli myslí. Rudolf...
Plačící Palestinka objímající svou mrtvou neteř je snímkem roku
Fotografií roku se podle prestižní soutěže World Press Photo stal snímek zachycující Palestinku...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Vystupovat v Praze je často za trest. Lidé jsou tam zpovykaní, říká brněnský komik
Premium Říká, že je cholerik a je snadné ho vytočit. Umí si však vystřelit sám se sebe a je přesvědčený, že...
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swift vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swift...
Knihou roku je Hella. Cenu čtenářů má Moravec, v humoru uspěla Macháčková
Knižní svátek Magnesia Litera v pondělí večer vyvrcholil předáváním cen. Knihou roku se stal román...
Čtení jsem nenáviděla. Autorka dětské fantasy o boji s dyslexií i námětech knih
Premium Říká, že dobré náměty se válejí na ulici. Že se jenom stačí rozhlížet kolem sebe a nechat příběhy,...
Smrtelné hříchy pěvkyně Kožené. Česká filharmonie odtajnila sezonu
Semjon Byčkov zahájí na podzim sedmou sezonu na pozici šéfdirigenta České filharmonie. Na postu...