Na přelomu 19. a 20. století se zrodil nový prototyp kouzelníka. Už to nebyl jen nějaký ušmudlaný tulák, který předvádí laciné triky na jarmarcích a vybírá peníze do klobouku, najednou zde stál téměř akční hrdina s ledově klidnou myslí a s kouzly, ze kterých se tajil dech. Zástupcem prototypu mága, neohroženého hrdiny, se stal Harry Houdini, maďarsko-americký šikula, možná též nejlepší iluzionista všech dob.
Jako kouzelník na tom nebyl nijak zvlášť dobře. Zvrat přišel až v momentě, kdy začal nabízet peníze každému, kdo mu dá pouta, ze kterých by se neosvobodil.
