Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvHranice lásky sledují vztah Hany a Petra, který se rozhodnou osvěžit otevřeností v erotických představách a snech. „Od vyprávění je pak už jen krůček k činům. Ke zkoumání vlastní intimity, k zážitkům s jinými partnery a ke stále intenzivnějšímu hledání hranic, za které se dá v lásce a sexu zajít,“ píší tvůrci.
„Sex je tam vlastně jen nástroj, který je dostává k ožehavým tématům,“ přibližuje herečka. Sama si díky filmu uvědomila, že by do polyamorického vztahu nešla. „Zjistila jsem, že jsem dost konzervativní. Když jsme psali první verzi scénáře, tak byla velice černobílá. Podvědomě jsme to odsuzovali, což je přirozené, když něčemu nerozumíte, ale nebylo to správné. Cesta byla se otevřít novému pohledu na svět a začít klást otázky sám sobě s respektem k ostatním,“ vysvětluje.
 |
„Prožít si to celé, byť simulovaně, pro mě bylo náročné. Vyžaduje to úplně jiné psychické nastavení a důvěru, kterou v sobě nedokážu najít,“ říká Hanka Vagnerová.
Předpremiéru filmu na festivalu herečka komentuje slovy: „Byl to pro mě takový emoční nápor, že jsem si připadala, jako bych sledovala něco, čemu snad ani nejsem přítomná. Ale jsem moc ráda, že jsem tam byla, protože následovala emoční katarze, kterou se pro mě celý projekt uzavřel a já ho teď můžu pustit a věnovat se něčemu jinému,“ uvádí.
Na otázku, jaké to bylo sedět v sále s tolika lidi, kteří ji sledují zcela odhalenou, odpovídá: „Musím paradoxně říct, že ta nahota, pro mě nakonec nebyla tím největším odhalením. Daleko náročnější pro mě bylo to odhalení, kdy mám kameru deset centimetrů od obličeje, čímž jsme chtěli navodit pocity intimity a vtáhnout diváka ještě více do příběhu,“ říká. Sehrát takovéto scény s jakýmkoliv kolegou by podle Vagnerové nefungovalo. „Musí tam být autentická chemie a schopnost se na sebe napojit,“ přibližuje.
