Mezi nejznámější Rudolfovy knihy, které byly i zfilmovány, patří Metráček, Kopretiny pro zámeckou paní nebo Operace mé dcery. Poslední rozloučení bude v rodinném kruhu.
Stanislav Rudolf, původním povoláním učitel, později novinář a vedoucí dramaturg Filmového studia Barrandov je především autorem próz, případně filmových a televizních scénářů, pro mládež o každodenním životě dospívajících, zpravidla dívčích hrdinek.
Do literatury vstoupil příběhem dospívající dívky, které sport dodá sebedůvěru. O tom byla v roce 1969 jeho prvotina Metráček aneb Nemožně tlustá holka. Následovaly Kopretiny pro zámeckou paní nebo Údolí krásných žab. Pozornost získaly i jeho prózy věnované dospělým – Barvoslepý, Běh znaveného koně, Operace mé dcery.
V tvorbě Stanislav Rudolf plně využíval znalost školního prostředí například z jeho působení v Brandýse nad Labem, ale i z vlastních školních let. Příběhy situoval často právě do prostředí školy, různých učebních oborů či letního tábora. Jeho hrdinky většinou řešily potíže s první láskou nebo volbou povolání.
Chtěl studovat FAMU, ale nepřijali ho
Stanislav Rudolf se narodil 16. února 1932 v Jičíně. Po maturitě na jičínském gymnáziu chtěl jít studovat na pražskou FAMU, kam ho ale nepřijali. Zkoušky na pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích vyšly a po vystudování působil jako učitel na základní škole v Písku.
Ve druhé polovině 50. let vystudoval dálkově češtinu na Vysoké škole pedagogické v Praze a poté působil jako odborný asistent na pedagogické fakultě v Brandýse nad Labem. Poté se stal redaktorem Pionýrských novin a také časopisu Květy. Později působil jako scenárista a dramaturg ve Filmovém studiu na Barrandově.
