Napadlo vás před čtyřmi lety, kdy se uskutečnil poslední ročník, že v rámci dalšího budete přebírat cenu Zlatý slavík právě vy?
Zní vtipně, když o tom mluvíte jako o dalším ročníku, protože mezitím uběhly ty čtyři roky. Nenapadlo by mě to, samozřejmě. Jak už jsem řekl, v té kategorii vedle nás uspěly velké kapely, pro nás legendy, které jsme si hrávali na školních výletech a lyžácích. Pro mě je to prostě hustý a doufám, že jednou si naše písničky taky takto budou hrát.
Třeba už se tak děje a vy o tom jen nevíte.
Vidíte, možná ano. Tak to všechny vyzývám, ať posílají videa!
Byl jste nominován i v kategorii Zpěvák. Doufal jste, že byste mohl získat sošku i v této kategorii?
Překvapilo mě, že vůbec nějakou nominaci v této kategorii mám. Cítím se totiž jako součást kapely Mirai. Takže i kdybych uspěl, mé poděkování a cena by směřovala ke klukům z kapely. Samozřejmě mi to udělalo radost. Říkal jsem si, že máme alespoň tak dvě šance na úspěch. Kdyby to nevyšlo v jedné, mohlo vyjít v druhé. Nakonec to ale dopadlo nejlépe, jak mohlo.
Co říkáte na vystoupení rapera Řezníka? Mnohé asi šokovalo.
Moc jsem tomu nerozuměl a nebyl jsem si jistý, jestli je to součást scénáře nebo ne. Nicméně i kdyby byla, tak pro mě dost nepovedená. Zbytečně shazoval oceněné interprety. Na druhou stranu, asi to chtělo koule, přijít takhle mezi lidi a všechny je poslat... do zadnice. Asi by se mi ale víc líbilo, kdyby to říkal bez masky. Pak bych si opravdu řekl wow, ten chlap má obrovský koule.
Nedotklo se vás, že mluvil o české popové scéně jako „o prohnilé“? Přece jen jste její součástí.
Tak to neberu a myslím, ze i Slavík ukázal, že v některých kategoriích a ohledech opravdu došlo a dochází k nějakému oživení, refreshi. A dokládá to třeba to, že uspěla Ewa a snad i to, že jsme uspěli my.
