Je těžké vymýšlet utopii?
Strašlivě. Zvlášť když na koncepty ideálního světa nevěříte jako já. Pocit štěstí a radosti je časově vždycky velice omezený. Zažíváte ho při změně k lepšímu, ale jak to pomine, už je všechno zase horší. A máte pocit, že by stačilo málo, a mohlo by být zase líp, jenže tomu ideálnímu stavu brání pokaždé nějaká překážka. A to vede nutně k rozmrzelosti, vzteku až zuřivosti. Takže společenská utopie ani existovat nemůže. A proto se dnes neobjevuje ani v literatuře.
Záchrana přírody je velice vážný technický, společenský a ekonomický problém. Ale s velkým znepokojením pozoruju, že se toho zmocnila skupina anticivilizačních levičáckých destruktorů.