Abdulrazak Gurnah se narodil v roce 1948 v Zanzibaru. Do Velké Británie, kde v současnosti žije, poprvé zavítal v roce 1968. Své romány píše v angličtině. Jeho nejznámějším dílem je román Paradise (v překladu Ráj), který se po vydání dostal do užších nominacích na Bookerovu cenu. Druhou nominaci si vysloužil románem By the sea o sedm let později.
Známé jsou také jeho knihy Admiring Silence nebo Desertion. V češtině doposud vydány nebyly. Nejaktuálnější Gurnahův román vyšel loni a nese název Afterlives. „Dílu Abdulrazaka Gurnaha dominují problematiky identity, odsunu obyvatel a toho, jak jsou formované odkazem kolonialismu a otrokářství,“ napsal akademik Luca Prono v roce 2005.
Doktorát získal spisovatel na Univerzitě v Kentu, kde dodnes pracuje jako profesor na katedře anglického jazyka. Působí taktéž na pozici pomocného editora magazínu o současné literatuře Wasafiri. Před čtrnácti lety editoval sborník The Cambridge Companion to Salman Rushdie, ve kterém přední vědci a odborníci analyzovali dílo kontroverzního britského autora.
Laureát si odnáší kromě zlaté medaile a diplomu i finanční odměnu ve výši deseti milionů švédských korun (v přepočtu asi 25 milionu českých korun). Stejně jako loni se ani letos nový laureát Nobelovy ceny za literaturu kvůli pandemii nedočká slavnostního ceremoniálu ve Stockholmu. Cenu mu bude předána v jeho domovině.
Mezi největší favority letošního ročníku patřila podle bookmakerů francouzská spisovatelka Annie Ernaux, keňský literát Ngũgĩ wa Thiong’o, Kanaďanka Margaret Atwoodová nebo Japonec Haruki Murakami. Šanci, ačkoliv podstatně menší než čtveřice uvedených spisovatelů, měl podle společnosti Ladbrokes i Milan Kundera.
V loňském roce putovala Nobelova cena za literaturu po 27 letech do USA. Vyznamenána byla básnířka Louise Glücková, autorka sbírek Divoký kosatec a Noc věrnosti a ctnosti. Za své psaní byla oceněna již v roce 1993 Pulitzerovou cenou. Členové akademie tehdy vyzdvihli její „potřebu pátrat po pravdě a čistotě“.
O rok dříve si cenu odnesli hned dva autoři – polská spisovatelka Olga Tokarczuková za rok 2019 a rakouský dramatik Peter Handke za rok 2018. Před třemi lety se totiž Nobelova cena za literaturu kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování neudílela.
Nobelovu cenu za literaturu Švédská akademie vyhlašuje od roku 1901. Laureátů historicky přesto není stovka. Cena se totiž v některých letech, například válečných, neudělovala a v jiných ročnících zas byli oceněni hned dva literáti. Francouzský autor Jean-Paul Sartre pak Nobelovu cenu za literaturu odmítl přijmout. Celkem je tedy laureátů 117 a pouze v šestnácti případech si cenu odnesla žena.