Co napadá pianistu, když studuje tuto Dvořákovu hudbu?
Přestože dobré tři čtvrtiny z jeho klavírních skladeb se téměř nehrají, rukopis se pozná po několika taktech. Vroucnost, intimita a spojení s tím něčím nebo někým shůry jsou podobné jako u jiných Dvořákových děl. Ale na rozdíl třeba od symfonií převažuje lyrika a všechno jsou to malé či menší formy, takže je výzva pro interpreta, aby nesetřel intimitu, aby z toho neudělal přehnaně dramatické věci a současně ve vší té křehkosti našel dostatek děje, který posluchače udrží v pozornosti. Mezi pianisty je známý fakt, že Dvořák se nehraje příliš dobře, nejde takříkajíc „do ruky“, jenže na rozdíl od těžkých skladeb jiných autorů to u něj není vždy slyšet, takže odměna v podobě úžasem zkoprnělého publika nepřichází.
Pro klavír komponoval i Bedřich Smetana, jak se ti dva liší?
Hodně. U Smetany, jenž byl sám klavírní virtuos, patří klavírní dílo k tomu nejambicióznějšímu z jeho tvorby. Dvořáka sice klavír provázel celý život, ale ne všechna díla zamýšlel jako svůj umělecký azimut, spousta z nich jsou příležitostné kusy určené i k domácímu muzicírování. A pak, Smetana měl ambici vytvořit národní hudbu a i v klavírních skladbách je to zjevné. Dvořák, ne že by se o to nesnažil, ale není tam ten vnitřní zápas, píše přirozeně a nenuceně, spíše něco jako deník či skicář.
Některé názvy Dvořákových skladbiček, jako Dědeček tančí s babičkou, rodinné hudební dýchánky přímo navozují. Jsou ale hratelné i pro dnešní amatéry?
Zrovna tenhle kousek ano, ale jiné dle mého názoru hodně vypovídají o vysoké úrovni domácího muzicírování v té době. Dvořákovi je vydával nakladatel Simrock, který tak nečinil jen z lásky k hudbě, ale hlavně s komerčním záměrem. Jelikož takových skladeb a cyklů Dvořák napsal hodně, tak se určitě masově prodávaly, čili hodně lidí muselo být schopno si je doma zahrát. U některých skladeb mi to přijde až neuvěřitelné.
Jako třeba?
Dva furianti. Tam jsou velmi nepříjemné plochy. Kdybych nevěděl, jak byl Dvořák čistá povaha, tak bych si skoro myslel, že to udělal naschvál.
Budete nahrané skladby uvádět i na koncertech?
Plánuju sérii recitálů, v nichž bych Dvořáka spojil s jinými českými autory, ale i s Mozartem nebo Schubertem. Jedním z výrazných rysů Dvořákovy hudby je totiž fantastická melodická invence. Je pěvcem klavíru, stejně jako zmínění autoři.
Komplet vychází i na vinylu. Jaký k němu máte vztah?
Jen upřesním, že jde o neprodejnou limitovanou edici, určenou k fundraisingovým účelům, jako je třeba dražba na podporu vzdělávacích programů nadace Karel Komárek Family Foundation. Vinyl mám moc rád. Dobře vyrobený vinyl hraje vždycky nejlíp a navíc má patinu. V dnešním světě, kde je vše online, máte najednou hmatatelný nosič, který vložíte na disk a přiložíte přenosku. Ta analogová skutečnost, která nic nesimuluje, jen hraje, mě moc baví.
