RECENZE: Continuo se v Pokojích ponořilo do hluboké temnoty našich duší

Převážně temně tentokrát vyznívá tradiční letní projekt jihočeského Divadla Continuo. To pozvalo diváky do svých Pokojů, kde se hraje o tajemstvích, jež tyto čtyři stěny mohou ukrývat. Novinku nachystali přímo v areálu svého malovického sídla.

Tři ženy se dohadují u stolu, jedna náhle začne zpívat. Jasný hlas se klene celým nádvořím Švestkového dvora a tak nějak mimochodem proniká i do dalších scének, které se zde právě odehrávají. Divadlo Continuo totiž svůj letní open air projekt letos nachystalo přímo ve svém sídle v jihočeských Malovicích.

Novinka Pokoje, která se zde bude hrát ještě v neděli večer, totiž rozdělila zdejší nádvoří na několik místností. Pomyslné zdi simulují záclony, skrz jejichž vzory mohou diváci nahlížet, co se zrovna uvnitř děje. Režisér Pavel Štourač a jeho mezinárodní tým performerů si totiž jako téma letního hraní vybral fenomén pokojů. Pokoje jako soukromá místa a útočiště každého z nás. Pokoje jako hájemství rodinných tajemství. Pokoje jako němé svědky radostných, milostných, ale třeba i tragických událostí.

Diváci tak volně procházejí celým vnitřkem dvora, aby pozorovali, co se zrovna uvnitř děje. Chlapec naléhá na dívku, ta se mu vysmekne. Jen o místnost dál spí jiná dívka tiše v posteli a jako zhmotnění děsivého snu se náhle zpoza matrace vynoří ruka... 

Tísnivě a naléhavě tentokrát vyznívají všechny předestřené obrazy. Continuo tak nejen stylem, ale i celkovou atmosférou navázalo na loňské Ostrovy. I tam divák procházel mezi jednotlivými zneklidňujícími výjevy, které si pak v hlavě skládal do ucelené výpovědi. Může se tedy zdát, že Pokoje onen loňský koncept pouze poupravují: místo lineární cesty po ostrovech nyní divák prochází pokoje v libovolném pořadí. 

Pokoje

65 %

Divadlo Continuo

premiéra 27. července 2021

režie: Pavel Štourač

hrají: Paula Ardila, Janka Balková, Isabella Giampaolo, Anna Gromanová, Sean Henderson, Lara Hereu, Diana Khwaja, Izydor Łobacz, Angela Nwagbo, Saraï O'gara, Kateřina Šobáňová, Ivan Vanko

Z omylu ho ovšem vyvede druhá část večera. Tajemný konferenciér nažene všechny diváky na ochozy. Odtud lze ještě chvíli pozorovat klokot těl, zvuků a smyčkovitých scének. Náhle se ale všichni performeři scházejí v jednom prostoru. Opouštějí své pokoje, aby se vydali do společnosti? Končí samota uvnitř čtyř stěn? Divák se může jen dohadovat, kam náhlá změna průběhu večera míří. Hned další, nyní už závěrečná scéna však ukáže, že ať už to byla změna jakákoli, nepotrvá dlouho: ve výsledku je uvnitř opět každý sám se svými bludy, tužbami či tajemstvími.

Continuo svými Pokoji nadále rozvíjí osobitý styl čerpající z hlubin nevědomí každého z nás. Letos se přitom do temnot duše ponořilo s razancí. V rámci letního hraní by tak po tísnivých Ostrovech a ještě tísnivějších Pokojích možná příště neškodil úkrok stranou, třeba jako v případě pět let starého hravého představení Loď. Ale kdoví, s čím přijde nevysychající imaginací nabitý tým příští rok.