Nebo také, že brazilský režisér Gustavo Pizzi vytvořil „vřelý a úžasně univerzální milostný příběh, který přitom působí překvapivě netradičně“. Skutečně platí, že Mama Brasil vypráví o zcela obyčejné rodině neobyčejným způsobem.
Titulní hrdinka je z rodu žen, pro něž svět začíná i končí za zdmi domácnosti. Její svět vytvářejí čtyři milovaní synové, manžel budující věčné vzdušné zámky, sestra trpitelka a zchátralý domek na předměstí Rio de Janeira, ve kterém je neustále rušno a do rytmu samby tu vybuchují gejzíry emocí, objetí, polibků.
Smích střídají slzy, radost obavy a maminka se může přetrhnout, jen aby všichni kolem ní byli pokud možno čistí, sytí a šťastní. Jenže pak její nejstarší potomek dostane nabídku, aby se živil profesionálním sportem v Evropě a ženin ostrůvek chudého, leč láskyplného bezpečí dostane trhliny.
Na jedné straně synovi šanci přeje, na straně druhé by ho chtěla mít stále u sebe. Rodiče a děti, to je nekonečný příběh, ovšem ne každý vyzařuje tolik živelnosti jako film, jemuž herecky kraluje spoluautorka scénáře Karine Telesová.
