Na zlomky upozornil v polovině února Dominique Gatté ze Štrasburku, který se systematicky věnuje evidenci fragmentů v nově digitalizovaných rukopisech z evropských fondů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí knihovny Irena Maňáková.
Podle odborníků jde o nález, který významně dokreslí obraz dějin evropské středověké hudby. Pojednání o nejstarších dějinách hudby v Čechách bude potřeba v následujících letech přeformulovat. Původní hudební kodex byl s největší pravděpodobností sepsán rovněž v Paříži, jak a kdy se dostal do Čech, bude teprve potřeba vysvětlit.
Tento vzácný notovaný rukopis byl v pozdním středověku použit jako materiál na vazbu knihy pro člena pražské univerzity.
„V tehdejší době šlo o běžný jev, že byly staré a nepotřebné rukopisy využívány pro výrobu vazeb aktuálních knih. Tento náš rukopis z 15. století obsahuje v pozdním středověku oblíbený a rozšířený spis o zemědělství italského učence Petra de Crescentiis nazývaný Ruralia commoda,“ uvedl Jan Vojtíšek, vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků.
Doposud se dochovaly jen tři podobné kodexy
Skladby komponované pro dva až čtyři hlasy poprvé v historii evropské hudby pracovaly s pravidelným rytmem a notovým zápisem. Jejich provádění vyžadovalo špičkové interprety. Důkazem o jedinečnosti tohoto objevu je fakt, že se do dnešní doby dochovaly pouze tři obdobné rukopisy ze 13. století a několik drobných fragmentů.
První dva kodexy jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu, z nichž první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu v St Andrews ve Skotsku a druhý pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí rukopis je dnes uložen ve Florencii a byl údajně pořízen na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle roku 1248.
„Význam tohoto objevu pro hudbu středověkých Čech a Evropy je nedocenitelný. Pro české dějiny se jedná o první skutečný doklad této hudby vůbec. Možný raný kontakt Čech s touto hudbou vnáší zcela nové světlo na hudební kulturu v době posledních Přemyslovců a z pohledu tohoto repertoáru bude nutno znovu studovat a přehodnotit hudební doklady z první poloviny 14. století,“ podotkla k objevu expertka Hana Vlhová-Wörner.
Studia fragmentů se ujali členové projektu Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století, pro které nález přináší cenný materiál k pochopení hudební kultury husitských Čech v celé její šíři, tedy i z pohledu „skartace“ starého, a tedy již nepotřebného zpěvního materiálu.
Bádání se zaměří na studium fragmentů a jejich co nejpřesnější dataci, na okolnosti jejich použití jako vazebního materiálu a na možné scénáře cesty rukopisu z Paříže do Čech a s tím související identifikaci instituce, ve kterém se tento repertoár mohl pěstovat. Digitální verzi a popis rukopisu se nachází v digitální knihovně Manuscriptorium.com.
