RECENZE: Harlan Ellison měl ústa, pero a hlasitě křičel

Čas nehraje roli. Povídky ve sbírce Vrchol vulkánu působí, jako kdyby je Harlan Ellison napsal včera. Dravé, elektrizující, mnohdy až nepříjemně vizionářské. Skvělý úvod do studia tohoto u nás opomíjeného autora.

Spisovatel Harlan Ellison | foto: Getty Images

Měla-li kdy obec vědecko-fantastických spisovatelů ve svých řadách opravdového rebela, bořitele starých pořádků, hlasitého mluvku a přitom famózního spisovatele, byl jím Harlan Ellison.

A soubor jeho všemožnými žánrovými cenami vyznamenaných povídek Vrchol vulkánu je toho pádným důkazem. Ellison byl mistr povídek. Kniha obsahuje jeho klasické počiny „Kaj se, Harlekýne!“ řekl Tiktátor, proslulou děsivou vizi Nemám ústa a musím křičet, na filmové plátno převedenou dystopii Kluk a jeho pes a další klenoty. Fascinující po stránce obsahové i formální, viz povídku Na pomezí.

Harlan Ellison psal tak, jak se vyjadřoval a jak působil: překotně chrlil věty v přerývaném rytmu, ovšem s dokonalým načasováním a vytříbenou stylistikou. V té souvislosti je třeba vyzdvihnout překlad čtveřice Viktor Janiš, Jakub Němeček, Richard Podaný a Robert Tschorn.

Musela to být perná práce, Ellisonovo psaní občas působí, jako by ruce nestíhaly zaznamenat vše, co se v géniem obdařeném mozku rodilo. A nejde jen o sci-fi, ostatně sám autor se proti tomuto omezujícímu škatulkování ostře vymezoval a považoval se prostě za spisovatele.

Harlan Ellison proslul také jako scenárista – podílel se na seriálu Star Trek, přičemž epizoda Město na pokraji věčnosti je považovaná za vrchol toho, co tahle sága nabídla. On sám si jí příliš necenil, producent a autor Star Treku Gene Rodenberry mu ji nechal několikrát přepsat, na což excentrický autor zareagoval tím, že si na Rodenberryho jednoho dne počkal před jeho kanceláří s katovskou smyčkou v ruce.

Vrchol vulkánu

90 %

Harlan Ellison

překlad: Viktor Janiš, Jakub Němeček, Richard Podaný, Robert Tschorn

Argo, 2020, 510 stran

Excesů, jako například žaloba na Jamese Camerona za zcizení nápadu, na jehož základě vznikl film Terminátor, bylo v Ellisonově životě dost.

Dávají dohromady mozaiku neobyčejného člověka, výstředního, sebestředného, nezlomně přesvědčeného o jedinečnosti své práce. Pointa ovšem je, že v tomhle ohledu se Harlan Ellison sám v sobě nemýlil. Skutečně byl výjimečný. Nadčasový a v mnohém předjímající věci budoucí.